První pomoc dítěti: Alergie, horečka, spolknutí předmětu

Od té doby, co se narodilo, se o něj bojíte. Aby bylo zdravé, vyhýbaly se mu nemoci, aby dobře reagovalo na očkování.. Nevím, jak vám, ale už několikrát mi proběhlo hlavou, co bych dělala kdyby….. Ne, že bych tedy žila ve znamení černých scénářů, ale už párkrát jsem se mrkla na internet, abych zjistila, co a jak, kdyby se fakt něco náhodou stalo.

No a teď, když náš blog pozvali na kurz první pomoci s Českým Červeným Křížem, jsem využila příležitosti ve chvíli, kdy mě seznámili s dětskou paní doktorkou Ilonou Pospíšilovou. Vyzpovídala jsem jí a zeptala se na to, co by možná chtěla znát každá máma… Zaujala mě hlavně jedna věta paní doktorky. Řekla, že maminky se často zajímají o informace, které nikdy nebudou potřebovat a naprosto běžné věci nevědomky podceňují.. Přitom právě ty můžou našim dětem často zachránit život. U této otázky jsem tedy začala…

O co se maminky zajímají nejčastěji a přitom by měly vědět úplně jiné informace? 

Maminky se nejvíce bojí toho, že budou muset resuscitovat děťátko nebo mu může jít o život. Přitom nutnost resuscitace je spíše výjimečná. Nejvíc by ale měly maminky znát, jak postupovat u různých infekcí, jako je průjem, kde hrozí u dítěte dehydratace, jak ošetřit drobná poranění, jak se chovat k dítěti, které má teplotu, kdy srážíme, kdy jsou vhodné zábaly, jestli už je to na pohotovost nebo to zvládneme doma.

Já bych začala u té horečky, protože to je noční můra asi každé mámy, zvlášť když je kolem půnoci a nemáme komu pořádně zavolat, pokud tedy rovnou v akutních případech nevoláme 155. Takže kdy dělat zábaly, dát dítě do chladnější koupele nebo už dokonce volat záchranku?

U dětí není vhodné automaticky snižovat každou zvýšenou teplotu. Obecně platí, že horečku do 38 °C normální a dobře hydratované dítě snáší dobře a tudíž není nutné teplotu snižovat. Starší děti už si řeknou, že jim není dobře a těm můžeme podat antipyretika již před dosažením hranice 38 stupňů. U menších dětí spíš využíváme benefitu horečky, nad 38 stupňů už bych ale teplotu srážela a to kombinací antipyretik a fyzikálních metod jako jsou zábaly.

Jak postupovat u zábalů?

Dnes už se nedělají zábaly přes celé tělíčko, jako to bylo za nás.

Já si tedy pamatuji, že mi maminka balila ruce a nohy.

Ano, ruce a nohy se zabalují, ale pokud jsou už ty prstíčky studené, tak už ten zábal nepomůže. Už je pozdě a ten zábal už by neměl efekt a musíme přistoupit k nějakým lékům.

Co koupel? V jakém případě dáme dítě do vany?

Celotělovou koupel vždycky dělejte na teplotu cca 25 stupňů a terapii ukončujeme již při dosažení 38 stupňů. Spíš bych se ale přiklonila k těm zábalům a také k antipyretikům. Maminky se většinou bojí léky dávat, aby děťátku neuškodily nebo že by ho mohly předávkovat. V práci se spíše setkáváme s tím, že maminky toho léku radši podávají méně. Přitom ty dávky, co jsou napsané na krabičkách, jsou spíše nižší. Tím se ten výrobce trošičku chrání.

Můžete být, co se týče léků na horečku, konkrétní? Co podávat a jak často?

Výhodou je střídat Paralen a Nurofen nebo Ibalgin. Jednou dát Paralen, jednou Nurofen. Samozřejmě nesmíme zapomínat na dostatečnou hydrataci dítěte.

Střídat je v tom jednom dni?

Ano, přesně tak. Paralen můžeme dávat po šesti hodinách, Ibalgin nebo Nurofen po osmi hodinách. Oba léky existují v několika formách ať už se jedná o tablety, sirupy nebo čípky.

ALERGIE

Co alergie? Když má dítě alergickou reakci, kdy poznáme, že už to je hodně špatné a měli bychom jet k doktorovi nebo volat 155?

Pokud bychom mluvili o alergické rýmě či zánětu spojivek a stav se nezhoršuje, tak nevidím důvod, abychom s tím někam jezdili. Je ale určitě důležité přijít na to, co tu alergii způsobuje a alergenu se, pokud to jde, vyhnout. Záchranku voláme v případě extrémně silných alergických projevů.

Jak vlastně maminka pozná, že vůbec o alergii jde?

Alergie můžou mít tisíce projevů – kožní, slizniční, dechové. Nejvíce se obáváme anafylaktické reakce neboli celkové nadměrné reakce organismu. Projevuje se kopřivkou, otokem hlasivek a dýchacích cest, zvracení s průjmy, nebo dokonce oběhovým selháním. V takovém případě je nutné zavolat lékařskou pomoc.  Mezi nejčastější projevy alergie ale patří alergická rýma, astma, zánět spojivek, svědění, ekzém, u kojenců třeba i zelenými průjmy, hleny ve stolici.

Dejme tomu, že přijde situace, kdy zvažujeme volat 155. Jak můžeme dítěti pomoci než sanitka přijede? Často může jít o minuty. Jak naložit s prášky proti alergii u malých dětí?

Pokud je dítě při vědomí, podáme mu tři, čtyři tablety antihistaminika, buď rozkousat nebo rozpuštěné v malém množství vody. Lidé, kteří už podobnou reakci zažili jsou vybaveni speciálním aplikátorem adrenalinu.

Tři tablety jak starému dítěti? To mi přijde strašně moc..

Antihistaminika umí tlumit alergické reakce, ale na zvládnutí anafylaktické reakce nejsou dostatečně silná, navíc u šoku není tabletová forma příliš účinná. Ale pokud je dítě ve stavu, že naskakuje celotělová kopřivka, je dušné, při výdechu píská, tak několik tablet antihistaminika neuškodí. Nezapomeňte odstranit ten alergen. V případě píchnutí vyndat žihadlo, v případě jídla vyndat zbytky jídla z pusinky.

SPOLKNUTÍ PŘEDMĚTU

Co spolknutí předmětů? Říká se, že by se neměly strkat prsty do pusinky dítěte, ale co když to jinak nejde?

Minimálně do roku dítěte zvracení nevyvoláváme, dítě by mohlo zvratky vdechnout. Většinu předmětů necháváme vyjít ven přirozenou cestou. Zvracení vyvoláváme vždy až po poradě s lékařem, v případě požití některých chemikálií by to mohlo stav dotyčného zhoršit.

Jaké předměty jsou nebezpečné a měli bychom jet na pohotovost?

Nebezpečné jsou určitě baterky. Děti jsou dost šikovné na to, aby si je často z hraček vytáhly a spolknutí může být velmi vážné. Pokud dojde k porušení jejich obalu, může dojít k poleptání sliznice. Dále to jsou magnety, ty se můžou spolu spojit přes to střevo a nadělají paseku. U obojího volat 155.

Je něco důležitého, na co jsem se nezeptala, co by měly naše čtenářky vědět?

Určitě hlídat život ohrožující infekce, kterým je třeba meningokok. Dokáže dítě zabít i za 12 hodin. Když má teplotu, každá máma by měla zkusit s dítětem trochu zacvičit.

Jak to cvičení vypadá?

Mluvím o tzv. meningeálním syndromu, který se objevuje při podráždění mozkových plen např. zmiňovanou infekcí. Orientačně je možné u dítěte od jednoho roku zvednout hlavičku k hrudníku, tak aby se brada dotkla hrudní kosti.  Pokud to jde lehce, je to v pořádku. Při meningeálním syndromu nejsou takové pohyby možné, šíje bude tuhá a zvedat se budou i ramínka. Pak ještě můžeme zkusit přitáhnout natažené nožičky dopředu až do úhlu devadesáti stupňů. To by také mělo jít volně.

DĚKUJEME!

Článek o tolik obávaném očkování Priorix a nepovinných očkováních najdete tady. Jinak, pokud by někdo z vás zvažoval kurz první pomoci pro děti podstoupit, tak třeba tento od paní doktorky najdete na stránkách Českého červeného kříže přímo tady.