Konečně! Tak tu máme od včerejška jaro. 
Venku to sice ještě úplně nevypadá, ale podle astronomů to tak je. Zimu mám ráda, snad i proto, že jsem narozená v prosinci. Když je všude bílo, má to svoje kouzlo, ale na slunce už jsem se hodně těšila. 
A taky, že snad už brzo sundáme ze sebe těch dvacet vrstev oblečení a nebudu si připadat jak cibule nebo kosmonaut ve skafandru, který když má pohnout rukou, tak mu to trvá celou věčnost. 
Taky to ale znamená, že na jaře přestávám Olího „dopovat“ Vigantolem. Přes zimu jsem mu na doporučení dávala jednu kapku denně, stejně jako jsem mu ji dávala po celý jeho první rok, kdy je „déčko“ důležité jako prevence proti křivici a taky pomáhá na imunitu.
Vigantol je taky jedno z témat, které se mezi maminkami hodně rozebírá. Když se syn narodil, načetla jsem toho o kapkách dost. K tomu je už léta sama beru. Spousta maminek říkala, že jejich dětem nedělaly dobře. Že měly po nich bolení, proto je vyměnily. Některé za rybí tuk nebo za kapky Jamieson Baby D /vím, že Terka mi říkala, že ty pomohly její Emilce/ či jiné přípravky na rostlinné bázi… Co prý není moc šťastné, když se ale vymění za nějaký doplněk stravy.
Já hodnotit nebudu a ani nechci. Nejsem doktor ani žádný expert a každá maminka ví sama moc dobře, co je pro její dítě nejlepší. Já ho Olímu dávala. Vzhledem k tomu že mu nijak nevadil, jsem o žádné výměně ani nikdy neuvažovala. Bolení bříška sice taky občas měl, ale to jsem tehdy vyřešila tímto čajem, který zafungoval, mimochodem, dokonale. 
Ať už ale „déčko“ dodáváte svým dětem jakkoliv, doufejme, že od teď už nás bude zase chvíli zásobovat „někdo“ tam nahoře! Krásné jaro a hodně sluníčka všem! 
Náhledové foto: Radka Pipotová
