Miluju holčičí dny a tentokrát jsem si ho pořádně užila s mojí mamkou. Přestože nás dělí asi šedesát kilometrů, neváhala sednout na autobus a přijet do Prahy.
Těšila jsem se, jak po dlouhé době ,podrbeme´ a probereme novinky, o kterých i tak denně povídáme po telefonu. Osobně je to ale nejlepší. ;-) Samozřejmě první naše kroky vedly kam jinam, než ,shoppingovat´. Vyhlédly jsme si jedno centrum a braly obchod po obchodu útokem. Ne, že bychom v každém něco koupily, ale musely jsme ho aspoň projít. Co kdybychom objevily něco, co nutně potřebujeme a bez čeho rozhodně nemůžeme žít. :-) Dětské pidi oblečky v našem výběru samozřejmě převládaly. Jednou jsme se nadchly růžovými šatičkami s kytičkou, jindy frajerským modrým bodýčkem s fotbalovým míčem. Nic z toho jsme ale nekoupily. Vzhledem k tomu, že neznám pohlaví děťátka, růžová a modrá jsou u mě až do porodu ,pasé´.
Nakonec mě ale nejvíc potěšilo to, co mi na miminko přivezla právě mamka. Žlutobílé bodýčko se žlutým kabátkem s nápisem: „…usměj se!“ Když jsem to viděla, prostě jsem se musela usmát. :heart:
Po dvou hodinách jsme nákupů měly až nad hlavu a žaludek nám začal, dostatečně nahlas, dávat najevo, že je čas, abychom ho něčím zasytily. Vzhledem k tomu, že jsem na konci sedmého měsíce, odpočinek u jídla jsem vítala. :yahoo: Co taky můžete čekat od těhotné, že? :rose: Moje předsevzetí, nejíst už žádné sladké, vzalo ale bohužel za své hned, jak jsem šly kolem kavárny, kde prodávají oblíbené sladkosti. „Přece si nebudeme kazit den nějakým upíráním něčeho tak dobrého?,“ přesvědčovala jsem sama sebe.
Takže, ano, zhřešila jsem a poslala do těla nějaký cukry navíc, ale zase to byl moc príma den. :heart:
A kdy jste si vy naposledy užily den jen po svém? ;-)
- …když vás nákupy pohltí.
- …stačí se usmát.
- Mamka i kamarádka.