Potraviny, po kterých saháme, abychom rychle zahnali hlad, snacky, které nosíme v kabelce nebo si sypeme do misky k televizi. Věděli jste, že ostražitost při jejich nákupu je vítaná?
Sladké jogurty, cereální tyčinky, oplatky s polevou nebo instantní polévky. To všechno jsou potraviny, které máme často doma či v kabelce „pro jistotu“ nebo pro případ, že nás bude honit mlsná. Právě tyto výrobky zpravidla patří mezi tzv. ultrazpracované (nebo také vysoce průmyslově zpracované) potraviny, které odborníci doporučují v jídelníčku spíš omezovat. Proč vlastně? A jak je poznat v regálech plných barevných obalů? Zeptali jsme se nutriční specialistky Lucie Přinesdomové, jestli se jich opravdu máme tolik obávat.
Co si vlastně můžeme představit pod pojmem „vysoce průmyslově zpracované potraviny“? Existuje nějaká jasná definice?
Jednoduše řečeno? Jsou to takové potraviny, které prošly mnoha výrobními kroky a procesy. Často obsahují velice dlouhý seznam přísad, jako jsou různá dochucovadla, barviva, stabilizátory nebo umělá sladidla.
O jaká jídla jde nejčastěji?
Typicky jde o instantní jídla, ale také slazené cereálie, sladkosti, sušenky, ochucené jogurty nebo různé slané snacky, ale taky rychlé občerstvení. Můžou to být i takové výrobky, které se na první pohled tváří a často i prezentují jako zdravé.
Co je na těchto potravinách tak problematického?
Různé studie ukazují, že častá konzumace ultrazpracovaných potravin může souviset s vyšším rizikem obezity, cukrovky 2. typu nebo kardiovaskulárních onemocnění. Ve většině případů obsahují málo vlákniny, vitamínů a kvalitních živin, zato hodně cukru, soli a tuků. Navíc je dnes prokázáno, že konkrétní poměr tuku a cukru nebo soli v dané potravině dokáže v našem mozku vytvořit závislost.
Můžeme říct, že všechny zpracované potraviny jsou automaticky „špatné“?
Velice nerada označuji nějaké jídlo za „zdravé“ nebo „nezdravé“ či „špatné“. I ultrazpracované potraviny můžou mít v našem jídelníčku své místo. Podstatné je, jak často a v jakém množství je konzumujeme.
Všude slyšíme o „zpracovaných potravinách“, ale také o „ultrazpracovaných potravinách“. Je mezi nimi nějaký rozdíl?
Cokoliv se nějakým způsobem zpracuje – např. mražená zelenina, pasterované mléko nebo třeba olej, je „zpracovaná potravina“. Kvalita samozřejmě může být různá, ale výživové hodnoty jsou zpravidla zachovány ve vysoké míře. Ultrazpracované potraviny jsou pak většinou vyrobené tak, aby velice dlouho vydržely a velmi dobře chutnaly, nicméně z výživového hlediska už nám toho tolik nepřinášejí.
Proč nám ultrazpracované potraviny tolik chutnají? Je v tom nějaká alchymie?
Ultrazpracované potraviny jsou přesně chuťově „vyladěné“, aby pro nás byly co nejlákavější a nejchutnější. Začíná to samotným obalem, přes vzhled daného výrobku až po chuť. Už jsem zmiňovala, že z největší části jde o kombinaci soli, cukru a tuku. Výrobci dále přidávají zvýrazňovače chuti, aromata a další látky, které zvyšují návykovost. Mozek na ně pak reaguje podobně jako na odměnu a vyžaduje jich více a častěji.
Jak často je můžeme jíst?
Pokud si takové potraviny dopřejeme výjimečně a v malém množství, nemělo by nás to nijak zásadně ovlivnit. Zajímavé je spíše to, že lidem, kteří na konzumaci těchto výrobků nejsou zvyklí, většinou ani moc nechutnají.
Jaký vliv na naše tělo může mít jejich častá konzumace?
Obecně můžou ultrazpracované potraviny při časté konzumaci přispívat k nadváze, problémům s trávením, nedostatku živin, ale i ke změnám nálady či únavě. U dětí to pak může ovlivňovat i vývoj chutí. Velice brzy si totiž zvyknou na „přeslazenou“ nebo „přesolenou“ chuť a pak hůře přijímají nebo úplně odmítají přirozené potraviny.
Dá se říct, že existuje rozumné množství, které ještě není problém?
Jde hlavně o to, aby netvořily podstatnou část jídelníčku. Pokud se takové jídlo objeví jednou za čas, nic se neděje. Důležitá je celková skladba stravy. Čím více jíme zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a luštěnin, oříšků a semínek, kvalitního masa a mléčných produktů, tím lépe.
Jaké jednoduché tipy byste poradila maminkám, které chtějí svým dětem dopřát něco dobrého, ale zároveň se obávají o kvalitu?
Pokud se bavíme o různých tyčinkách, granolách či slaných a sladkých pochutinách, dnes už je na trhu k dispozici celá řada velmi kvalitních výrobků, které jsou vyrobeny pouze z minima surovin. Vždy doporučuji číst složení. Čím je kratší, tím lépe. Řadu skvělých svačinek si také můžou připravit samy doma, ať už jsou to ovocné přesnídávky, energy koule, domácí müsli tyčinky a podobně. Mnoho dětí také miluje řetězcové rychlé občerstvení. Ale i doma si můžeme připravit naprosto fantastický hamburger nebo hranolky!
Lucie Přinesdomová, foto zdroj: Institut nutriční péče
Lucie Přinesdomová, nutriční specialistka
Lucie je certifikovaná nutriční poradkyně se specializací na bezlepkovou a bezlaktózovou stravu a na další potravinové alergie a intolerance, jako jsou vejce, mléko, pšenice, sója a další, včetně jejich kombinací. Velkou část svého profesního života se věnovala oblasti regulace léčiv, což jí přineslo hlubší porozumění souvislostem mezi zdravím a výživou.
Diagnóza celiakie, kterou kvůli vleklým a nejasným zdravotním potížím získala před více než 15 lety, ji inspirovala k hlubokému zájmu o vliv stravy na zdraví. Vedle tvorby „běžných“ stravovacích plánů a nutriční podpory se zaměřuje také na vegetariánskou a veganskou výživu, kterou nejenže aplikuje ve své odborné praxi, ale částečně i ve vlastním životě. Jejím cílem je pomáhat klientům dosahovat optimálních výsledků prostřednictvím individuálně přizpůsobených nutričních plánů a komplexní podpory.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, Lucie Přinesdomová
