“Stalo se ti, že jsi měla nějakou kamarádku, ona byla těhotná, ty ses těšila, jak budete spolu s dětmi, ale po porodu jí úplně mrdlo?” přistála mi otázka v messengeru od kamarádky.
Stalo a myslím, že se to stalo i obráceně a ani já už nejsem pro spoustu mých bývalých kamarádek člověk, který by byl na listu priorit chození na kafe. Asi to ale neberu jako velkou tragédii. Život se vyvíjí a směr, který nám určuje nás prostě od některých lidí vzdaluje a k jiným přibližuje. Takže úplně jednoduše můžete mít ve finále za nejlepší kamarádku tamtu divnou ženskou z vedlejší ulice, se kterou byste před pár lety stěží prohodily pár vět.
Ono to je fakt krásný mít s vaší kamarádkou ve stejnou dobu děti, ale víte co? Pak stačí jen jiný pohled na výchovu a je to! Takhle jednoduché to je a podle mě to zažívá každá druhá z nás. Samozřejmě je jednodušší, když nás někdo “nebaví”, nechat to vyšumět. O kousek horší je, když se to stane obráceně. Jste to vy, kdo vadí kamarádce. Mám zkušenost s obojím a začnu tou horší variantou. :)
Je to už pár let. Měla jsem teprve jedno dítě a strašně jsem se těšila na večeři s kamarádkou, kterou jsem měla moc ráda, ale delší dobu jsme se neviděly. Na večeři jsme rozebraly snad všechno. Bylo to přesně jako kdysi. Mluvili jsme o chlapech, jídlu, cestování a trochu o Emilce. Já odcházela domů se skvělým pocitem s tím, že se musíme vidět dřív a ….. asi po týdnu od tohoto večera s kamarádkou jsem se od společné známé dozvěděla, že pro NI byla ta večeře strašná ztráta času a že jsme si neměly co říct. Až tak odlišné vnímání měla. A to nejsem člověk, který by jiné zahlcoval historkami o dětech. Byly jsme ale prostě asi každá jinde. Ona bez dětí a asi i s jinými plány do budoucna. Vtipné je, že nedávno jsem ji našla v baby skupině a když mi občas napíše, bavíme se spolu o dětech, protože co? Už jedno má. Abyste chápali – nemám jí to za zlé, protože já udělala s “nepohodlnými” kamarádkami to samé. Zní to krutě, že? Ale s dětmi opravdu nemáme tolik času na přátele, kolik bychom my mámy potřebovaly, takže musíme udělat selekci ve vlastním zájmu.
Já bych tedy strašně chtěla, aby všechny kamarádky, co mám ráda, se mohly sejít dohromady i s dětmi a všechny bychom skvěle pokecaly, ale praxe je jiná. Každá matka už ví, že na návštěvách s dětmi se pokecat často vůbec nedá. A pak jsou tady jiné faktory. Mě třeba rozčiluje opačný způsob výchovy. Tedy abych byla přesná – ať ho má každý jaký chce, ale nesmí to ovlivňovat negativně moje děti. S jednou kamarádkou jsem se přestala vídat kvůli extrémní benevolentnosti, kdy její děti směly všechno a já svým dětem nedokázala vysvětlit, proč právě ony musí dodržovat pravidla a děti kamarádky můžou skákat jiným klidně po hlavě, můžou jim brát hračky bez pardónu nebo se jim nemusejí omluvit, když nechtějí. Neměla jsem na to nervy a měla jsem chuť je trochu vychovávat. Jenže nemůžete vychovávat cizí děti a nemůžete jejich rodičům říkat, že by to měli dělat jako vy. Protože oni zase nemusí souhlasit s vaší výchovou a přístupem. A je to tak v pořádku, ALE – já u toho prostě nechci být. A tak jsem to ovlivnila jediným způsobem, jakým jsem mohla. Přestala jsem ji vyhledávat. Tečka.
Dá se to vyřešit ale tak, že se s nimi vidíte bez dětí někde nad sklenkou alkoholu, protože tam tohle řešit nemusíte. I když někdy teda… to nejde. Nelitujte ale toho. Mezi vším tím šílenstvím a životními změnami s dětmi si o to víc vážíme kamarádek, které zůstávají, a to i když s vámi zrovna nesdílí stejné životní období. Taky mám takové a moc jim děkuju, že jsou se mnou.
Důvody, proč ji nechcete vidět: (a trochu doufám, že je v komentářích na Facebooku doplníte:)
Praktikuje Nevýchovu / nepraktikuje Nevýchovu
Nechá své děti ubližovat vašim dětem
Vypustí děti a nestará se
Kecá vám do vaší výchovy
Vypočítá vám, co děláte ve výchově špatně
Shazuje vás – že to přeháníte
