Než jsem měla děti, vlastně mě asi nikdy nenapadlo, jak budu řešit práci až ty děti budu mít. Měla jsem tehdy job v médiích, který je na jednu stranu dost časově flexibilní, ale na druhou stranu pořádně vlastně nevíte dne ani hodiny a s nějakým dětským režimem se můžete jít vycpat. Říkala jsem si, že si prostě od dítěte odskočím na pár hodin a hotovo. A když nebude hlídání, klidně půjdu do práce s dítětem v kočárku. Vždyť ono se to nějak udělá.
No – asi vám nemusím říkat, že to bylo smýšlení úplně z cesty. Ano, někdo tak opravdu funguje, ale když se mi narodila Emilka, věděla jsem, že to tak dělat nechci. Tím samozřejmě nesoudím maminky, co to tak dělají. Každá z nás se snaží dělat to nejlepší a co jí nejvíce vyhovuje. Kritiky se jim dostává až až! Kritiky se dostává těm, co během mateřské pracují, i těm, co jsou s dětmi doma. Pokud pracujete, jste krkavčí matka, pokud nepracujete, zlenivěla jste a ždímáte manžela o peníze.
Než jsem měla děti, vlastně mě nenapadlo přemýšlet nad tím, že až se budu chtít vrátit někam do pracovního procesu, budu muset řešit, v kolik hodin v té práci skončím, abych vyzvedla dítě ze školy nebo ze školky. No a teď? Teď mám děti dvě, jedno vždy po obědě ze školky vyzvedávám. Po obědě, ne po spaní a ne pozdě večer. Vím, že bych ji tam mohla nechat déle, ale proč, když jsem stejně doma s tím mladším.
Často ale slyším maminky, jak složitě vysvětlují svým dětem, že je bohužel dnes „po ó“ vyzvednout nemůžou, protože budou ještě v práci. Mezi sebou si špitají, že zase musely v práci řešit to, že si musí vzít volno, protože bylo dítě nemocné. Říkají si vzájemně: „Ty se máš, že tě vzali na takový a makový úvazek nebo, že jim dovolili v práci pracovat z domova.“ Mezi tím vším nonstop péče o děti. Nalajnovat to tak, aby jejich partner netáhnul celou domácnost finančně sám, nalajnovat to tak, aby jejich dítě na ně nečekalo celý den ve školce.
Musím říct, že to je opravdu frustrující. Já tedy mám to štěstí, že si tu práci můžu opravdu nastavit tak nějak podle sebe, často si ale říkám, jak bych to vlastně řešila a především, JAK BYCH TO VLASTNĚ CHTĚLA?, kdybych zrovna tuhle práci neměla? Plus beru v potaz, že často to není práce snů, ale práce, která vyhovuje časovým možnostem matky. Finanční možnosti snad ani zmiňovat nebudu. Ty částečné úvazky jsou většinou směšné a objem práce je takový, jako by šlo o plný úvazek.
Další věc je sebevědomí. Většina matek je doma dejme tomu tři roky. Pokud nemají hlídání a jsou pořád s dětmi, navíc jsou velmi často odkázané na to, co jim partner z peněženky dá, pojďme si říct na rovinu, že se to na člověku trochu podepíše a neříkejme, že ne :))) Ztráta sebevědomí? Rozhodně. Nevěřím tomu, že někdo po třech letech suverénně nakráčí na pracovní pozici, kterou vykonával předtím (samozřejmě jsou výjimky). Přijde mi to strašně těžké a pro mámy to je každodenní boj. Stále kolem mě někdo řeší, že se jeho profese dávno neslučuje s novou rolí matky, že musí vymyslet, jaké zaměstnání se hodí k tomu, aby jejich děti netrávily ve školce veškerý čas.
Na jakém pohovoru vlastně matky uspějí? Že jim někdo nedá práci, ze všech těch důvodů zmíněných nahoře? Že si budou brát nemocenské kvůli dětem, že nemají ambice do toho šlápnout tak, aby jejich kariéra stoupala ke hvězdám? Že budou chvátat do školky a přesčasy u nich neexistují? Hm… Tohle všechno s námi ale fakt v reálu zaměstnavateli hrozí a nikdo jiný to za nás většinou neudělá. A strašně mě štve, jak to hraje proti nám, proti tomu, co umíme, a třeba i líp než někdo bezdětný.
Nedávno jsem se o tom bavila se svojí kamarádkou a ta mi na to řekla: U nás matky šéfové milují! Matky jsou strašně efektivní! Nepřijdou a nevaří si hodinu kafe a nesjíždějí Facebook! Přijdou, sednou k počítači a makají na jeden nádech. Jsou mnohem, mnohem lepší než bezdětní, protože ví, že v určitou hodinu musí mít hotovo, aby vyzvedly právě ty děti.
Ano, je to na jednu stranu dobrá zpráva, že na nás někdo nahlíží jako na efektivní, ale taky je to vlastně trochu smutné.. Nemyslíte? Pokud se na to ale podíváme pozitivně, dobrá zpráva je, že někde řeknou, že můžeme odejít dřív z práce, někde že můžeme pracovat z domova, někde si nás váží… Někde. Škoda, že jen někde, nemyslíte? ;-)
4 Komentáře