V sobotu Miky oslavil svoje první narozeniny. Přijely k nám babičky, dědečkové a můj brácha. Vím, že děti v prvním roce neřeší dárky, dorty a podobné věci, ale prostě to chcete pro ně mít i kdyby trakaře padaly. Za poslední týden, věřte mi, že jsem málem nejen byla odhodlaná pohnout půlkou České republiky, aby měl svůj dárek Mikuláš včas.
Oslava měla být 27. července. 18.jsem objednala Mikymu pěkné dřevěné chodítko – pro ty, co jsou proti chodítkům, za prvé vám do toho nic není ;-) a za druhé – chodítko, u kterého jsem spíš než chození předpokládala hraní se spoustou vychytávek, které obsahovalo. Plus k tomu super kostky se zvířátky. U objednávky: Vyberte dopravce: „No Českou poštu fakt ne. Nanapíšou nikdy ani časový okno, kdy to doručí, na to nemám nervy. Díky bohu, že tu není Geis, to je taky vždycky průser. Sakra, PPLko tady na výběr nemají. Nejmenší zlo bude teda DPD,“ bláhově jsem si myslela a objednala to! Ještě v ten den mi pípla zpráva, že zboží z obchodu bylo předáno dopravci a bude druhý den – tedy 19.doručeno. No a hádejte co!
Nic!
Ok, párkrát se mi stalo, že věc, co měla být doručená v pátek, přijela až v pondělí. Ještě je čas. V pondělí tu bude. V pondělí – nic. V úterý ráno si ale říkám „Sakra, kde jsou?!?!“ No nic, podívám se na ty jejich stránky, kde je info o tom, kde ten balík je. „Váš balík byl doručen 19.7.“ (a uvedeno jméno jiné vesnice, cca 4km vzdálené) Volám DPD!!! Prokousávám se jejich naprosto šíleným záznamníkem, za kterej bych nejradši někoho zabila. Nejlepší je věta: „Byli jsme na vás moc rychlí?“ (fakt? Jako fakt?) Věřte, že poprvé vás pobaví, ale když voláte milionkrát jako já… Hurá! někdo to vzal a chrlím ze sebe (prosím vás, jména ulic a vesnic jmenovat nebudu): „Dobrý den, Janatová. Můžete mi vysvětlit, jak je možný, že můj balíček, který měl být doručen 19.7. tady pořád nemám? A na vašich stránkách je napsáno, že byl doručen… a mimochodem do úplně jiné vesnice? Proč je doručen na tuhle ulici v této vesnici? A proč není na moji adresu v mojí vesnici?“
Operátorka: „Hm.. Vy jste to měla na tuhle adresu? ANO. Na jméno Tereza Janatová? ANO. Tak to převzala paní Nováková v této ulici, ale v jiné vesnici.“
Chudák já: „A vaši řidiči neumí číst? Takže kdy mi to přivezete?“
Operátorka: „Počkejte, já vám za chvíli zavolám… tututut„
Za chvíli telefon. „Tak tam bylo něco špatně vyplněno a vrátilo se to zpět odesílateli… vrátili do zpátky do molu.“
Chudák já: „Prosím? Do čeho?“
Operátorka: „Do molu.“
Říkám si pro sebe: „Sakra, co to je? Nějaká nová vychytávka jako?“ Já to objednávala od firmy Montesori hračky. No nic. Volám do Montessori. Tam mi paní oznamuje, že nic nemají, že jim nic nepřišlo, ale pokud mám problém se zásilkou, podívají se, jestli mají věci na skladu a pošlou mi ty stejné dárky, aby nebyla oslava v ohrožení a na balík, co jim má přijít, počkají. (bohužel, nebylo na skladě)
A pak mi to dochází…. Do jakýho molu? Ona myslela Mall jako Mall.cz…….. Sakra, jak to může být v Mallu? Volám znovu DPD, čekám asi 10 minut než mi to někdo zvedne (mezitím dokonce stíhám přebalit i částečně nakrmit Mikyho!!)
Chudák já: „Prosím vás, kam, že se mi vrátil ten balík?“
Operátorka: „No… Ono se to vrátilo na Mol. Do depa Mol.“
Chudák já: „Jako Mall.cz?“
ANO, je to na depu Molu ve vaší vesnici.
Chudák já: „Ale já to nemám objednaný z Mall.cz!!!!! Mám úplně jiného odesílatele!!!!“
Takže Mikyho dárek v Mallu na depu, dokonce mojí vesnici, autem tak pět minut a já si to nemůžu jet vyzvednout. V úterý mi slíbili, že ve středu mi ráno zavolají a kurýr to vyzvedne a doveze.
Středa dopoledne. Asi už tušíte…. Nic. Počet telefonátů od DPD nula. Počet přijatých balíků nula. Na DPD mi to nikdo nebere (strašný překvapení). No nic-zkouším Mall, kde mi slečna nemůže pomoci, protože oni mají jiné číslování zásilek. Volají mi z Montesori, že to taky řeší a že prý taky nic nového. Znovu volám DPD, kde mi slibují hory doly, že už zítra, už zítra-ve čtvrtek mi balík přijde a pak se bude řešit nějaká omluva blablabla. Ve čtvrtek ráno, balík nikde, jdu na net, objednávám Mikýskovi jiné dárky s vědomím, že až jednou DPD přijede (a snad Miky nebude už slavit třeba páté narozeniny), balík nepřevezmu a obchod, kde jsem objednávala, mi snad vrátí peníze.
Čtvrtek odpo telefonát DPD: „Tak už máme balíček! (fakt? UŽ? PO TÝDNU?!) „Nezlobte se, a :good: le já už objednala jinde, takže ten balíček můžete vrátit odesílateli, opravdovému odesílateli.“ Slečna: „Tak já si to tady napíšu a předám info.“
Závěrem:
Počet telefonátů z mojí strany DPD- nepočítaně a to nemluvím o délce čekání než vás spojí s operátorem.
Nový dárek jsem objednala z Alzy, mají svoji doručovací službu. Druhý den mi přišel a s ním ještě omluvná sms za to, že přijede balíček o hodinu dřív než mi oznámili v sms.
Montessori hračky: Úžasná komunikace, naprosto vstřícně a s pochopením přijali fakt, že bohužel se jim balíček vrátí a budou mi muset vrátit peníze. Navíc mě docela překvapilo, že sami zkoušeli kontaltovat Mall a DPD, aby pomohli situaci vyřešit.
DPD: Z DPD ke dnešnímu dni počet omluv nula, vysvětlení, jak mohlo selhat tolik faktorů nula. A hádejte co! V pátek v poledne přijíždí řidič s balíčkem.. „Prosím vás, odvezte to zpátky odesílateli.“ Řidič totálně zmaten, nechápe proč. „Takže kolegyně Vám nic neříkala?“ Evidentně ne….
Příště fakt zkusím radši tu Českou poštu!
1 komentář