Už v minulosti jsem naťukla, že plánujeme s mužem dovolenou v Chorvatsku. Autem, ne letadlem. Někdo třeba nepochopí, že jsme nechtěli na dovolenou letět, ale znám své dítě a vím, že mi nevydrží sedět na klíně ani minutu, tedy ani při startu, natož tak celý let (i když pochopitelně vím, že se dá chodit v uličce😉). Cestování autem máme za sebou, takže si dejte kafe a pojďte si to přečíst. ;-)
S blížícím se jarem jsme s manželem začali vybírat dovolenou. Představa, že bychom letěli, se zdála nemyslitelná. Cestování v autosedačce dcera naopak zvládá skvěle. Je zvyklá jezdit s námi 300 kilometrů na Moravu. Takže když přišel muž s návrhem, abychom jeli do Bašky do Chorvatska, kam jezdil s rodiči jako dítě a jednou jsme tam byli spolu a našimi kamarády, bylo rozhodnuto.
„Budete stát v těch šílených kolonách,“ varovali nás. Když jsem oponovala, že nebudeme, byla jsem trochu za naivního blbce. Samozřejmě jsme v žádných kolonách nestáli. Nestáli jsme tam ani tehdy, když jsme před lety jeli s kamarády a ani teď. Myslím, že kolony ovlivníte rozhodně datem, na které si dovolenou naplánujete a časem, ve který vyjedete. Asi je tak trošku sebevražda vyjet, když končí školní rok.. Ale nezkoušeli jsme to a třeba se pletu. My jsme vyjeli 17. června hned ve tři ráno, za celou dobu jsme jen třikrát zastavovali a chvíli po jedné hodině odpoledne jsme parkovali na místě. A proč ve tři? Za prvé jsme chtěli, aby dcerka většinu cesty prospala a za druhé právě kvůli těm kolonám. Ne, že by to bylo nějak často a pravidelně, ale vždy, když cestujeme na dovolenou autem, vyjíždíme v noci.
Cestovali jsme deset hodin. Když jsem to spočítala, vyšlo mi, že Emi spala pět až šest hodin. Zbývaly tedy čtyři až pět, ve kterých se, pokud se zrovna nedívala z okna nebo si nehrála s plyšáky, musela zabavit. Do auta jsem jí zabalila její oblíbené křupky, ovoce, zeleninu, Bebe (a teď nemyslím ty sušenky! Tak říká svojí oblíbené ovečce), hrajícího čmeldu, croissant bez náplně, pití, Nutrilon v odměrkách, horkou vodu v termosce. Na dvou zastávkách jsme ji nechali chvíli ťapat po parkovišti, aby se protáhla. Musím říct, že narozdíl od akčnosti v restauracích, kde házela kameny po lidech (psala jsem o tom v článku První dovolená aneb Když se z dítěte stane raubíř), byla přímo vzorná.
V autě většinou neřádí. Když přišla jedna krizovka asi hodinu před cílem, kdy začala poplakávat, vyřešila to její oblíbená pohádka, kterou jsem jí pustila na mobilu a ve vteřině byl klid! Ani necekla a dívala se se zaujetím na displej. Jmenuje se to Dave and Ava a pouštíme jí to pokaždé, když potřebujeme, aby byla v klidu. Najdete to na YouTube nebo si můžete stáhnout rovnou aplikaci. Já to pouštím z YT. Zkuste mrknout na jeden z odkazů a na zkoušku pustit svým dětem. Je to moc hezky udělané (tady Dave and Ava) a při dlouhých cestách vám to fakt přijde vhod! Chlapeček kamarádky je na tom závislý :unsure: ;-) Pokud jde o cestu zpátky, vyjížděli jsme v pět odpoledne a doma byli ve dvě (tedy za 9 hodin). Od 21h až do příjezdu domů dcera spala 😉
Cestování autem s dítětem má několik výhod.
1.) Do kufru si můžete zabalit pro sebe i dítě co chcete
2.) Nikdo vám nekontroluje tekutiny, váhu zavazadel atd.
3.) Nemusíte se ohlížet na další lidi (tedy až na kontroly na hranicích! Ty asi úplně neposílejte do háje ;-) )
4.) Čas odjezdu na dovolenou a z dovolené si určíte sami podle toho, jaký má dítě režim nebo podle dopravní situace (letadlo je sice možná rychlejší, ale když si spočítám cestu na letiště, čekání na let, dobu letu, čekání na zavazadla a případné zpoždění nebo dokonce zrušení letu, které nemůžu vůbec ovlivnit, myslím, že se až tolik odchylovat nebudeme)
5.) Můžete kdykoliv zastavit, udělat si pauzu
Rozhodně to ale není tak, že bychom cestu letadlem do budoucna neplánovali. Uvidíme, jestli bude na podzim Emi klidnější a možná to prubneme. Pak to určitě porovnám. Pokud byste si ale chtěli přečíst o cestování letadlem s dítětem už teď, tak ji absolvovala Miri a napsala o tom před časem příspěvek Jak jsem prožila s miminkem první cestu letadlem.
PS: Nezapomeňte zabalit léky pro sebe i dítě ;-) Pokud budete mít zájem, můžu vám sepsat, co všechno jsem pro jistotu zabalila já.
6 Komentářů