Pokud má někdo obrovskou dávku pochopení pro maminky samoživitelky, je to česká zpěvačka, bývalá členka skupiny Holki a v neposlední řadě maminka čtyřleté holčičky Valerie, Klára Kolomazníková (36). Jak se dostat z dluhů, uživit dceru a nepřijít o rozum? Nejen o tom…
Klárko, ještě před nějakou dobou mi přišlo, že jsi strašně moc spokojená. Chlap, těhotenství, dcera Valinka. Pak pro mě bylo velké překvapení, že jsi najednou zůstala sama. Co se stalo?
Už je to skoro 6 let zpátky, kdy jsem potkala kluka, se kterým jsem neplánovaně otěhotněla, ale jelikož jsem po miminku toužila už dlouho, tak jsem se těšila. Už v těhotenství jsem ale věděla, že to není ten pravý a že zůstanu na malou sama. Z jeho strany se nabalovaly problémy a hned po porodu jsem zůstala sama. Bylo to velké zklamání, velká prohra. Brala jsem to ale tak, že mám vytouženou holčičku a hlavně zdravou!
Říkáš problémy. Tím myslíš dluhy?
Ano. A nejen ty. Od začátku vztahu mi lhal ve všem základním a vymyslel si, co vše jeho rodina má, co pro mně udělá, jak se postará atd. Postupně se dokázal vkrást k mým přátelům, získal jejich důvěru a pak už to jelo… Nasekal dluhy během mého těhotenství i po něm.
Jak jsi na to vlastně přišla?
Varovné signály od jeho bývalých přítelkyň byly, pár lidí ho shánělo, takže jsem věděla, že je zle již v průběhu těhotenství.
Přemýšlela jsi už tehdy jak to řešit? A jak se na takovou situaci vlastně reaguje?
Hodně špatně. Nevěděla jsem pořádně, co mám dělat. Začala jsem se pak stranit přátel, nechtěla jsem o tom s nikým mluvit. Styděla jsem se za to co se stalo. Měla jsem málo práce, nějaké své povinnosti jsem platit musela a do toho ještě platit kvůli němu. Bylo to hodně zlé období, nebýt rodiny a těch nejbližších kolem mne, tak nevím jak bych to zvládla. Hlavně psychicky jsem na tom nebyla dobře, ale když máš miminko, musíš bojovat a jít dál. Časem jsem to musela vyřešit, najít práci a mluvit o tom.. Biologický otec si našel vždy nějakou výmluvu, že mi nemůže pomáhat. Chvíli se třeba snažil, bylo to ale opravdu jen chvíli.. Nejhorší je, když nic nepomáhá a slyšíš jen sliby, nastoupí policie, soudy, takže samé běhání kolem toho, vyřizování. Ale tohle nesmí maminky vzdávat…
Přemýšlela jsi i nad jinými možnostmi pomoci než je rodina? Třeba nějakým centrem, kde maminky řeší podobné starosti nebo třeba nad psychologem?
Psycholog mě napadl několikrát, ale vždy jsem si nakonec řekla, že to zvládnu sama. Myslím, že jsem velká bojovnice a kdo to zná, být maminka samoživitelka, téměř bez pomoci, ví o čem mluvím. Nějaké centrum mě nenapadlo, ale myslím, ze je víc než dobře, že tyto projekty vznikají a pomáhají tam, kde je potřeba.
Co bys maminkám v podobné situaci doporučila? Na co si mají dávat pozor?
Pokud se některé mamince stane něco špatného, ať už to, že zůstane bez partnera nebo finančních prostředků, v první řadě je důležité se někomu svěřit. Někomu, ke komu máš důvěru nebo si myslíš, že může jakkoliv pomoct. Vždy je řešení. Důležité je o tom mluvit!! Nestydět se, ale mluvit a zkusit najít po krůčcích nějakou variantu jak se z daného problému dostat. Nikdy to nevzdat!!! Ty naše děti za to stoji a nemůžou za to, že nemají fungujícího otce nebo třeba matku. Se mnou navíc šily všechny hormony, byla jsem přecitlivělá. To vše zhoršovalo.
Ty sama jsi o tom ale s nikým mluvit nechtěla. Takže tě zpětně mrzí, že sis to nechávala pro sebe?
Určitě!!! Volaly mi kamarádky, já nereagovala. Dokonce jsem asi měsíc nebyla ani na sociálních sítích. To vše bylo špatně. Chce to se vybrečet, svěřit se a hledat východisko. Vše se dá řešit.
Byl v tom i strach z toho, že se o tvých problémech bude mluvit veřejně?
To také a ne malý… Napsalo se toho dost a já místo toho, abych poskytla (když jsem měla jako trochu známá osoba možnost) rozhovor a objasnila vše na pravou míru, prosila jsem místo toho novináře ať o tom nepíšou a bylo mi z toho velmi smutno. Radši jsem se uzavřela do sebe..
Jak se na to díváš dnes?
Dnes to vidím jinak. Byla to obrovská životní zkušenost, i když dodnes není úplně vše s biologickým otcem vyřešeno. Ale v sobě jsem to uzavřela a je potřeba jít dál.
Jak dlouho tohle období trvalo?
To úplně nejhorší období trvalo 2 roky.
Říká se, že zejména zpěváci v nejtěžších obdobích svého života nacházejí inspiraci. Bylo tomu tak i u tebe?
Je pravda, že když jsem byla po nějakém zklamání s láskou, tak inspirace byla, ale v tomto období nebyla žádná.. Dost dlouhou dobu bylo prázdno. Sáhla jsem si na dno, ale na druhou stranu věřím, že je důležité tam někdy být, aby si člověk uvědomil asi jiné, podstatné věci v životě.
A teď jsi na tom jak?
Teď inspirace je, začal kolotoč kolem připravované čtvrté sólové desky, je víc práce a malá mě nenechá v klidu ;-) Už je dobře. Valinka je můj životní hnací motor. Je krásné být maminkou. :heart:
Odráží se v tvých projektech události posledních let?
Nové album vyjde v září, vystupuji pod jménem CLAARA, je čas na trochu změny a je pravda, že text v jedné písní je o minulosti. Ještě ale není celé album hotové. Věřím, že toho bude víc. Za pár týdnů točím videoklip k aktuálnímu singlu „Nebe spí“, nafotila jsem nové promo fotky a těším se na křest, který bych ráda spojila s malým koncertem a chtěla bych, aby si ten večer užili všichni, co tam budou. Vymyslím překvapení a chtěla bych to pojmout i tak, aby se vybraly nějaké peníze na konkrétní osobu v nouzi. Ještě přemýšlím, ale ráda bych pomohla asi nějakému nemocnému dítěti. Tam není korun nikdy dost. Těším se na své akce a vše si po těch letech zase hezky užívám. Jsem ale pořádně nohama na zemi. Vím, že to může být na chvíli, proto mám i svou další práci a přemýšlím o další. Jsem akční žena! :yes:
Takové ženy jsou nejlepší! To ti přeji, aby se ti splnilo vše podle tvých představ!
Moc děkuji a přeji všem maminkám, ať jsou šťastné a pokud už kvůli něčemu řeší problémy, ať je co nejdříve vyřeší! ;-)
Foto: LUCY photo, make up: Jana Koutová
