Boty pro děti: Na tkaničky nebo na suchý zip?

Pamatujete, jak jsem se s vámi dělila o radostnou zprávu, že Olí začal chodit? V článku jsem taky zmiňovala, že až mu půjdu koupit jeho první boty, že to sepíšu. A už se stalo. Netrvalo dlouho a Olí už si vykračuje v nových botkách.

Moc jsem se na ten nákup těšila, i když jsem věděla, že to nebude tak jednoduché, jako když mu kupuju nějaké tričko, u kterého velikost odhadnu od oka. U bot jsem věděla, že nesmím „šlápnout“ vedle. Že musím koupit kvalitní boty, které mu nebudou deformovat nohy a budou splňovat všechny ty důležité parametry a požadavky. Aby to byly zkrátka boty s velkým „B“.



Něco jsem si o tom dopředu načetla a vyzpovídala jsem snad všechny kamarádky, které už mají tuhle etapu se svými dětmi za sebou, takže si myslím, že jsem měla docela slušný přehled. Mimochodem o dětských botách už dříve psala na blogu i Terka, když sháněla boty pro svoji Emilku.

Od začátku jsem věděla, že chci klasiku. Boty se zpevněným kotníkem, pevným nártem a pevnou, ale zároveň dobře ohebnou, podrážkou. Věděla jsem, že mu chci pořídit boty s certifikátem a že je chci koupit v kamenném obchodě a ne na internetu /i když mají dobře popsané, jak správně nohu dětem měřit / A taky jsem chtěla, aby se mi líbily, to je jasná věc. I když to hraje až druhou roli. Boty “barefoot ” ale nehaním! Zatím s nimi nemám vůbec žádnou zkušenost. A nevylučuju, že je třeba někdy v budoucnu taky vyzkoušíme. 


Vyhlédla jsem si obchod, který se na dětské boty specializuje a jejichž boty mají tzv. Žirafu, což už v jednom ze svých článků vysvětlovala Terka, co to znamená a jak důležité to pro děti je. Najdete to tady.

Už se vám to myslím někdy říkala, ale Olí miluje boty a to tak moc, že když někde sedíme, je schopný zout úplně cizí lidi. Divím se, že jsme ještě žádné cizí boty nepřinesli domů. A proč to říkám? Dovedete si představit, jak byl unešený, když jsme vešli do obchodu s botami?! Tolik párů bot pohromadě ještě neviděl. Byl z toho totálně perplex. Prodavačka mu změřila nohu a trochu zklamaně řekla, že jak je drobný a má malou nohu, že pro nás moc velký výběr mít nebude. Nakonec přinesla troje. Jedny z toho byly vyloženě zimní, uvnitř s kožešinou, ale ty jsem už nechtěla, protože než se pořádně rozchodí, bude pomalu jaro a v tomhle počasí ho venku stejně moc chodit nenechám. Rozhodovala jsem se tedy mezi dvěma. Jedny byla na zavázání, druhé na „sucháč“. Oboje se mi líbily, ale nakonec jsem vzala ty s tkaničkou. Taky byly teplejší. Ale tkaničky u mě vyhrály. 

A to z několika důvodů:

1/ U takhle malých dětí se tkaničky doporučují mnohem víc než suchý zip, protože se s nimi dá nožičku lépe dopasovat.
2/ „Sucháč“ je prý ideální pro děti, které se už umí samy obout, tak aby to bylo pro ně snadné a rychlé, Olí si ale na tohle ještě nějakou dobu počká, takže suchý zip zatím u něj nemá takový význam. 
3/ Taky jsem se dozvěděla, že tkaničky se doporučují pro dítě, které má úzkou nohu, což je přesně Olího případ. Když teď ty nové boty synovi obouvám, krásně mu boty stáhnu a mnohem lépe mu pak sedí.
4/ Když jsem mu oboje boty vyzkoušela a v obchodě se v nich procházel, byl u toho děsně důležitý. Ale hlavně, v botách na zavázání, si byl chůzí daleko jistější. I když jedno mínus to má. Musím mu tkaničky zavazovat na dva uzle, aby si je nerozvazoval anebo nepřišlápl. Ale stejně mě to nijak neodradilo. Kdyby vás to zajímalo, je to značka Superfit a mám z nich opravdu radost a ten náš “malej” turista taky.