ccc

Jak zabavit dítě v čekárně, ve vlaku a jinde. 9 tipů, co vám zachrání život

Nedávno jsem se probudila s krkem v plamenech, moje lékařka samozřejmě jako na potvoru neordinovala. Krk rudý jako blázen, bylo před víkendem. Našla jsem ale poblíž ORL a přestože brali jen objednané pacienty, nakonec byla lékařka tak zlatá a nejhodnější na světě a řekla ať se posadím a počkám až všichni (pouze 3 pacienti!) budou odbaveni. V čekárně čekala maminka s holčičkou. Mohly jí být dva až tři roky. Holčička se klasicky nudila, lezla všude a snažila se o komunikaci s maminkou. Maminku to bavilo asi tak 5 minut a pak začaly příkazy, rozkazy, tady si sedni, dělej, kam lezeš, dostaneš na prdel, co děláš, sedni si a konečně seď! Pak ta holčička vstala a tím nejroztomilejším způsobem řekla: Berany, berany duc a ťukla hlavičkou do hlavy maminky. Bylo to fakt roztomilý a hezký… a… Dostala za to na zadek!

Ach jo.

Dítě, které chtělo legraci, bylo hodné, “neotravovalo” cizí lidí. Jen hledalo zábavu, ale maminka ji prostě neposkytla. Já chápu, čekání s dětmi na cokoliv je někdy o nervy a vzpomněla jsem si, jak jsem nosila vždy spoustu věcí na zabavení a stále to dělám! I když jsou větší a zvládají to mnohem lépe. Ne vždy to zabralo, ale měla jsem tedy připravenou jinou věc a taky jídlo a pití a povídala jsem si s dětmi. Neříkám, že mi někdy netekly nervy. Ty mi taky čas od času ujedou, ale na tyto konkrétní situace se snažím být připravená, protože klasika:

Vyjedeme autem/vlakem – mami, mám hlad/žízeň, za jak dlouho tam budeme?

Čekáme někde – mami, budeme čekat ještě dlouho?

A vždycky, vždycky když muž řekl: “Prosím tě, je to jen kousek, nic sebou neber,” a já ho poslechla, měla jsem chuť rozmlátit hlavou zeď, protože co? Největší pohoda s dětmi je, když je matka připravená! Ok, nebudu lynčovat matku z čekárny, ale kdyby tady byla přece jen nějaká maminka, které by se šiknul tip, jak zabavit dítě, ať čte níže.

1. Knihy a časopisy:

Knížky jsou super. Zvlášť pokud má vaše dítě nějaké oblíbené. Často míváme i cvičební a kreativní sešity nebo kreslící tablety od Ella a Max, které mám fakt ráda já i moje děti.

2. Hračky:

Malé hračky jsou fajn, ale tady jsem trochu ve střehu, pokud by se měly válet v ordinaci plné bacilů. Domů si ty bacily přinést nechci.

3. Hry:

Naše děti hrají rády slovní nebo číselný fotbal. Do vlaku bereme pexeso, Uno nebo Královny.

4. Elektronika:

Když je velká krize, YouTube a pohádky na něm zaberou vždycky!!! Vždycky! (no jo – čumění do mobilu, ale když nemáte den a když je krize, je to spása)

5. Kreslení:

Kreslení a sešity s úkoly – to miluje naše Emi, když jedeme ve vlaku. A jak jsem uvedla výše, taky nás zachraňuje Uno a různé karetní hry jako Černý Petr a další.

6. Hra na pozorování:

Počítáme, kolik čeho uvidíme. Ve vlaku třeba zvířata z okna. Když jedeme autem, počítáme červená auta nebo naše děti mají oblíbené sčítání. Jo. Slyšíte správně. Vždycky začnu: Emilka měla čtyři kopečky zmrzliny, paní cukrářka jí k tomu přidala ještě dalších pět, tři kopečky jí ale spadly na zem. Kolik měla kopečků? Je to docela zábava – tedy až na to, že když jde o odčítání jako: Kopečky spadly na zem nebo někdo ty dárky zapomněl před domem a někdo tři ukradl, kolik jich zbylo, tak děti začnou nesouhlasit! Né! Mami, mně nikdo dárky neukradl! Ne, ta zmrzlina mi nespadla. Takže tohle je trochu ožehavý tip, to přiznávám. Pak totiž rezignuju a říkám: Ne! Už nehrajeme, hádáte se!

7. Povídání:

Miluju povídání s našimi dětmi. Nikdy jsem moc nepochopila, když rodiče řeknou svému dítěti ať už je zticha nebo je to, o čem dítě povídá, nebaví. Asi k tomu přispělo i to, že naše Emi dlouho nemluvila, tak jsem ráda, že jí teď jede pusa nonstop.

8. Předčítání knížek:

Čtení je super a hlavně – aktuálně když čte Emi, aby se potrénovala do školy.

9. Jídlo a pití

Je nutné se k tomuto bodu rozepisovat? :))))))

Pokud jste dočetli až sem, doufám, že k tipům, které sami znáte, přibyl ode mě třeba tip, který se vám šikne až budete mít pocit, že jste v koncích.

 

 

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 632 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Další příspěvky