V jednom z předchozích článků jsme se věnovali tomu, jak se dědí inteligence nebo talent. V dnešním článku se zaměříme na další věci, které můžeme dědit po rodičích.
Některé zděděné rysy jsou jasné na první pohled, třeba „máminy oči“ nebo „nos po tátovi“, jiné se mohou začít projevovat až po letech. Mezi takové patří třeba zdravotní dispozice. A i když máme geny jen „půjčené“, mohou nám hodně napovědět o tom, jaké návyky a péči o sebe bychom měli volit, abychom se vyhnuli problémům a různým nemocem. Co všechno od rodičů opravdu zdědíme?
Choroby
Některé nemoci se dědí přímo z rodičů na děti. Například fenylketonurie, cystická fibróza nebo hemofilie. U jiných nemocí hraje roli dědičnost jen částečně. Máme k nim sice určité genetické předpoklady, ale jestli se skutečně projeví, to závisí spíš na našem životním stylu. Ten totiž můžeme do značné míry ovlivnit a tím i rozvoj nemoci.
Patří k nim:
- vysoký krevní tlak
- cukrovka 2.typu obezita
- Alzheimerova choroba
- vysoký cholesterol
- srdeční onemocnění
- deprese a úzkostné stavy
- některé druhy rakoviny (prsu, tlustého střeva)
Některá onemocnění nebo poruchy jsou pohlavně vázané. Pokud je matka přenašečkou vadného genu na chromozomu X, tak se onemocnění nebo porucha projeví u syna, zatímco dcera zůstane „pouhou“ přenašečkou. To se týká například hemofilie nebo barvosleposti.
foto zdroj: Unsplash
Typ postavy a ukládání tuku
Geny ovlivňují, kde se bude tuk ukládat. Někomu se tuk ukládá kolem břicha, někomu zase spíše kolem boků a stehen. Ovšem u obezity a ukládání tuku hraje velkou roli životní styl. Genetika určuje jenom naše predispozice, ale výsledek můžeme ovlivnit my svými návyky.
Typ postavy, tedy to, jestli budeme mít postavu spíše štíhlou, atletickou nebo robustní, je dáno nejen genetickými predispozicemi, ale svůj vliv má také věk, životní styl nebo hormony. „Zakulacujeme“ se poprvé v pubertě, potom se stavba našeho těla mění s porodem nebo přechodem. Pravidelné cvičení a zdravá strava ale pomohou udržet optimální váhu i těm, kdo mají jinak genetické předpoklady k tloušťce.
foto zdroj: Unsplash
Barva vlasů a očí
Většina lidí na světě má hnědé oči, protože tato barva je dominantně dědičná. Naopak nejméně lidí má oči zelené. Naše geny ovlivňují, kolik melaninu naše tělo vyprodukuje a tím určí barvu očí. Tmavé oči mají hodně melaninu, světlé ho mají naopak málo.
Možná jste se ve škole učili, že modroocí rodiče nemohou mít hnědooké dítě. Ve většině případů to tak je, ale není to pravidlo. U barvy vlasů je to podobné jako u barvy očí. Geny pro světlé vlasy jsou recesivní, pro tmavé vlasy jsou dominantní. Zrzavé vlasy nejsou ani dominantní ani recesivní.
Po matce nebo po otci?
Bohužel to není tak jednoduché, jak bychom si asi přáli. Ostatně potom bychom mohli mít podle výběru přesnou představu o tom, jak bude vypadat náš potomek. Jak jsme výše popsali, některé nemoci se dědí po matčiných genech, většina našich genů je opravdu směsí z otcovy i matčiny strany.
Jedna drobná výjimka by tu ale byla. Geny, které se spojují s kognitivními schopnostmi jako je paměť, myšlení nebo logika, jsou spojeny s chromozomem X. Jelikož synové dostávají pouze chromozom X od matky, tak pokud je matka nositelkou inteligentního genu, pak ho po ní syn zdědí. Dcery ale získávají inteligenci napůl od obou rodičů.
Zdroje: Matkyvnesnazich.cz, medlineplus.gov
