V dnešní době, kdy se stále více mluví o diverzitě a inkluzi, se i mateřské školy stávají prostorem, kde se děti učí o světě v jeho pestrosti. Jeden takový příběh se odehrává v nejmenované mateřské škole v Česku, kde se o děti stará paní učitelka, která se cítí být mužem.
Celý příběh se dostal do povědomí díky obyčejnému anonymnímu dotazu na Facebookové stránce učitelek. Dotaz zněl, zda si může ředitel školy dovolit „tak trochu jinou“ učitelku nepřijmout. Komentáře na sebe nenechaly dlouho čekat a spousta učitelů i rodičů se zapojila do diskuze. Pro mnohé rodiče a pedagogy je tato situace nová a neznámá. Nicméně reakce dětí i rodičů ukazují, že může být taková zkušenost pro všechny obohacující.
Chci pestrý genderový tým
Podobnou zkušenost by ve svých mateřských školách uvítali i jiní ředitelé a ředitelky škol. „Jako ředitelka bych byla ráda, že mám co nejpestřejší tým, jak genderově, tak věkově, plný kvalifikovaných, pracovitých profesionálů a profesionálek, kteří se o děti starají. Mám nyní kandidáta s podobným příběhem ve výběrovém řízení a díky vzdělání, profesním zkušenostem a osobnostním kvalitám je to můj favorit. Naší prioritou je děti vést k otevřenosti ke světu, toleranci a lásce k bližním,“ říká anonymně komentující ředitelka pod příspěvkem na Facebooku.
Dávám výpověď!
Samozřejmě se ale v diskuzi našli i lidé s opačným názorem:
„Hyperkorektní doba! Bohužel musíte takové chování akceptovat. Jinak bych měla obavy ze soudních tahanic. Dítě rodiče také mohou označit jako nebinární a my jako učitelky to musíme akceptovat. Osobně s tím absolutně nesouhlasím a jsem rozhodnutá, že v případě prvního nebinárního dítěte u nás v MŠ dávám výpověď. Ale to je můj osobní postoj,“ rozčiluje se jedna z učitelek.
„Ach ne! Už je to tady? Osobně bych měla problém to ustát,“ děsí se anonymně komentující maminka. „Podle mě to už je moc. Do školky bych takové lidi netahala. Někdo tady možná dělá naštvané smajlíky, ale podle mě tohle do školství prostě nepatří. A už vůbec ne do předškolního vzdělávání. To by byla cesta do pekla. Měly by se ctít tradice,“ přitakává druhá, která svým výrokem pobouřila dalšího člena diskuze. „Jaká tradice? Budeme děti držet v nějaké bublině? Tak to prostě v dnešní době je. A vše se dá vysvětlit. Mám ve třídě dva lesbické páry a všechno je úplně normální. Mluvíme prostě klasicky o rodině a pak klidně o tom, že to je i jinak. Děti jsou s tím úplně v pohodě. Záleží, jak se jim to podá,“ vysvětluje další pedagog.
Děti to vidí jinak
Děti v předškolním věku často vnímají svět bez předsudků a s otevřeností. Pro ně je nejdůležitější, jestli je paní učitelka laskavá, hravá a jestli se o ně dobře stará. Pohlaví nebo genderová identita pro ně většinou nepředstavuje překážku. Důkazem je i fakt, že děti v této mateřské škole si paní učitelku oblíbily. „Měla jsem takového studenta na praxi, nejspíš procházel nějakou hormonální léčbou, ale rysy ženské na něm ještě stále byly viditelné, děti nic neřešily, představil se jim jako Martin, děti ho tak oslovovaly a vlastně se dál nezajímaly. Musím říct, že to byl jeden z nejlepších studentů na praxi a pro práci velice zapálený. Nebyla by škoda ho odsoudit hned dle nějaké mé předpojatosti?“ odpovídá další anonymní učitelka pod příspěvkem.
Respektující rodiče
Tato situace se může stát pro děti i rodiče příležitostí pro vzdělávání a rozvoj tolerance. Učíme se, že lidé jsou různí a že bychom se k sobě měli chovat s respektem, bez ohledu na to, kdo jsme a jak se cítíme. „Já osobně bych měl daleko větší problém mít dítě u zakomplexované soudružky, co nedokáže přijmout a respektovat druhé,“ uzavírá další rodič.
Zdroj: Matkyvnesnazázích.cz, diskuze na facebookové stránce Učitelky MŠ sobě