Poruchy příjmu potravy jsou obrovský problém, který ničí životy žen i mužů. Nemoc duše vámi prostoupí tak, že postupně začne skomírat i vaše tělesná schránka, najednou jste v začarovaném kruhu, ze kterého se jen těžko dostáváte.
Lucie Šaléová byla v tomto těžkém životním období, když jí bylo pouhých 17 let. I po letech přiznává, že je to boj do konce života a občas jí hlavu nahlodávají myšlenky a hlasy, které se pokouší nastartovat jí poruchy příjmu potravy znovu. Teď, ve svých 40 letech, se zajímá o jiné a snaží se jim pomáhat formou besed v Motole a šířit osvětu. Pro spoustu dětí se stává jakousi náhradní mámou, která naslouchá jejich problémům a má pro ně vždy otevřenou náruč.
Luci, jaké jsou příběhy z tvých besed v Motole?
Ta beseda sama o sobě je většinou hezká a nese se spíš v příjemném duchu. Ale když se dostaneme i k příběhům těch dětí, to už tak veselé dost často nebývá. Děti jsou tam s poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, depresemi, po pokusech o sebevraždu. Ale musím říct, že to možná ani neví, ale jsou stateční, protože bojují.
Děti, pro které besedy děláš, s tebou komunikují i po besedě?
Ano, po besedě je čas, aby se jim host podepsal, pohovořil, i za mnou chodí. Většinou holky s poruchami příjmu potravy, protože jsem se sama na tom místě před lety léčila.
Naposled jsi zmiňovala tři dívky, které trpí poruchami příjmu potravy. O čem jste spolu mluvily?
Holky se mě ptaly, jak u mě probíhala léčba, jak dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostala (což bohužel úplně nejde, ale dá se s tím naučit žít a pracovat). Abych jim poradila, jak přestat poslouchat tu anorexii. Jestli opět budou šťastné. Najednou jsem viděla sebe před 23 lety, kdy jsem taky nevěřila, že se z toho dostanu a opět budu žít. Až mě to rozbrečelo. Objímaly jsme se, chtěla jsem jim dát naději, ale vím, jak je těžké, když vás anorexie ovládá, vidět světlo na konci tunelu.
Jaká byla vlastně jejich první věta, první otázka směrem k tobě?
Jestli je možné se toho zbavit. Jak jsem se toho zbavila.
Co jsi jim poradila?
Řekla jsem jim na férovku, že z toho se nedostaneš na sto procent nikdy, ale že jim léčba pomůže v tom, aby se s tím hlasem naučily pracovat, aby už ho neposlouchaly. Že budou určitě zase šťastné. Potřebují třeba jen objetí a pochopení.
Jak vlastně máme mluvit s někým, kdo trpí anorexií?
Je to strašně těžké. Je to jako kličkovat v minovém poli. Ale neviňte z toho ty nemocné, za to nemohou. Je to vážná nemoc, která ovládá vaši mysl. Někdy stačí opravdu jen objetí a říct, že tu pro ně vždy budete. Především se vyhněte jakýmkoliv zmínkám o postavě, vzhledu, váze. I jen to, že někomu řeknete, že konečně vypadá dobře, si to ten nemocný přebere tak, že je tlustý. Vím, že to je postavené na hlavu, ale tak to bohužel je.
Jaká jsou tabu?
Rozhodně jakákoliv slova o postavě a váze. I to, že se spravili nebo mají zase ty tvářičky. Nebo, že konečně pořádně jí. To si ten nemocný přebere tak, že se přejídá a je prase. Stydí se pak za sebe. Snažte se vyvarovat tématům na vzhled a jídlo. Lidem, kteří si tím neprošli, to může přijít postavené na hlavu, ale bohužel to sama znám z vlastní zkušenosti.
Máme být opatrní nebo se chovat normálně jako ke komukoliv jinému?
Je to těžké. Ráda bych řekla, že chovat se jako ke každému jinému. Ano, to platí, že nechceme na ně ukazovat prstem, ale zároveň je těžké se anorektičky nedotknout nějakou poznámkou. Jak říkám, je to minové pole. Až po letech jsou mi vlastně nepatřičné poznámky jedno.
Co pomůže?
Jen prostě řekněte, že jste tu pro ně, kdyby potřebovali. Že je rádi vyslechnete, ale do ničeho je nenuťte. Oni se pak sami otevřou, když cítí bezpečné a nesoudící prostředí.
Co ublíží a co je pro člověka trpícího PPP nejdůležitější?
Aby ho člověk neodsuzoval. Je to těžké, protože jde o něco, co „normální“ člověk nechápe. Není to jen o jídle. Jídlo je jen důsledek vážnějšího problému. Nesuďme, pokud nevíme, čím si nemocný/á prochází.
Foto zdroj: se svolením Lucie Šaléové
Autorka podcastu (ne!)ZÁVISLÁ Lucie Šaléová je maminkou, novinářkou a bojovnicí za lepší duševní zdraví. Ve spolupráci s nemocnicí Motol pořádá besedy pro děti, které trpí závislostmi, poruchami příjmu potravy, úzkostmi a depresemi. Její podcast se věnuje životním příběhům celebrit, ale i rozhovorům s odborníky.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz
