Velikonoce jsou svátky, které můžete trávit s krátkým rukávem, ale také na sobě můžete mít stále ještě zimní bundu. Snad žádné jiné období není tak proměnlivé. Jak bude letos?
Velikonoce
Úplně na začátku si pojďme ujasnit, kdy vlastně Velikonoce jsou a kdy budeme mít volno. Letošní pracovní volno vychází od pátku 18. dubna do pondělí 21. dubna. Děti se ale budou mít klasicky zase o něco lépe než jejich rodiče, protože jim velikonoční prázdniny začínají už na Zelený čtvrtek 17. dubna.
Velikonoce v historii
Podle informací meteocentra je pravděpodobnost, že na Velikonoce bude pršet, lehce nad 40 %. Průměrný úhrn srážek přes období Velikonoc je kolem 40 milimetrů. Podle záznamů vedených od padesátých let minulého století zatím nejvíce napršelo v roce 1965, nejméně srážek spadlo v roce 2007. A co horké dny? Ty v hledáčku meteorologů bohužel nejsou. Tropy tu byly v roce 1968.
Český hydrometeologický ústav v měsíčním výhledu počasí uvedl, že letošní velikonoční týden by měl být vcelku teplý s průměrem minimálních nočních teplot kolem 4 stupňů a maximálních denních teplot kolem 15 až 17 stupňů. Jde o průměrné jarní teploty. Tento rok to podle ČHMÚ to dokonce i vypadá, že se deště obávat nemusíme.
V minulosti se lidé také řídili velikonočními pranostikami. Znáte některé?
Velikonoční pranostiky
- Kolik dešťů před Velikonocemi, tolik dešťů v srpnu.
- Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.
Jak dobře znáte velikonoční zvyky?
- Škaredá středa: Je to poslední středa před Velikonocemi na připomínku dne, kdy Jidáš zaprodal Ježíše. Jídlo, které se peklo, mělo tedy vypadat nepovedeně a ošklivě. Pekly se tzv. Jidáše z kynutého těsta, které mají svým tvarem připomínat provaz, na kterém se Jidáš po své zradě oběsil. Na stole byly také často ošklivě natrhané bramborové placky, vařil se hrách a čočka.
- Zelený čtvrtek: Servírovalo se jídlo, které mělo zelenou barvu. Špenátová polévka, krémy z jarních bylinek nebo i mladých výhonků kopřiv.
- Velký pátek: Tento den má být zasvěcený modlitbám, nesmí se pracovat, drží se půst. Tento den patří nadpřirozeným silám, dobrým i zlým. Proto se říká, že se na Velký pátek otevírají poklady.
- Bílá Sobota: Poslední den půstu.
- Boží hod v neděli: Všichni chodili do kostela, kde se světilo jídlo. Šlo nejen o upečeného beránka, mazanec a chleba, ale světila se také vajíčka i víno. Všichni už mohli hodovat a slavit.
- Velikonoční pondělí: Tohle už všichni dobře známe. Koledování, vyšlehání žen pomlázkami, za které muži dostanou malovaná vajíčka.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, meteocentrum,
