Češka láká Čechy na Maledivy. Žiju tady už 2 roky, stačí mi 3 trika, domů se nechystám

Dříve pracovala jako novinářka a marketingová specialistka, pak ale odjela na dovolenou, na kterou původně vůbec jet nechtěla. Změnilo jí to celý život. Na Maledivách našla práci a nakonec i lásku.

Kami, ty jsi práci v médiích vyměnila za život na Maledivách. Teď už tam žiješ více než rok! Jak se ti žije?

Vlastně už jsou to přesně dva roky. Žije se mi dobře – kdyby ne, už bych tu nebyla. Nejsem člověk, který se upíná na plány, spíš si žádné nedělám a řídím se podle toho, jak to zrovna cítím.

Strašně by mě zajímalo, jak moc k tobě přilnul ten život tam. Dá se říct „život na pohodu“?

Je pravda, že rozdíl oproti životu v Praze je to velký. Tady se nehraje na minuty. Pamatuju si, že když jsem v Praze nestihla tramvaj, kterou jsem chtěla, byla jsem z toho ve stresu. Tady se přizpůsobíte životnímu stylu místních, ani nevíte jak. Když mi hosté píšou zprávu: „Promiň, Kami, máme zpoždění na večeři, přijdeme o 5 minut později!”, odpovídám jim, že jsou na Maledivách, tak hlavně žádný stres. Když se řekne večeře v sedm, nikdo se tu nediví příchodu třeba v sedm dvacet. 

Tady v Česku se žije trochu ve stresu, trochu v běhu. Jak to vnímáš, když přijedeš domů do Česka „na návštěvu“? Není ti to už cizí?

Je. A nejde jenom o čas. Další velký rozdíl vnímám ve finanční náročnosti žití v Evropě a tady. Nájmy jsou tu tedy bohužel cenově dost podobné těm pražským, ale jinak je tu život levnější. Nebo aspoň z mé zkušenosti. Nemám potřebu si tu kupovat tolik věcí, kterým mě konzumerismus v Evropě tolik vystavoval. Mám tu troje šaty, troje kraťasy, pár triček a jedny boty. Roční období se tu nestřídají, takže nemám potřebu si kupovat nové sezónní kousky, kino tu není, takže za něj člověk taky neutratí. Moje jediná denní útrata je džus z čerstvého ovoce. 

Je to tedy tak, že si říkáš, že už chceš být zase zpátky u toho krásného moře?

Ač je pro mě život v Česku náročnější, zpátky na Maledivy se mi vždycky odjíždí těžko. Nikdy bych žádný z těch dvou světů nedokázala opustit. Potřebuju oba světy. 

Přemýšlela jsi třeba už nad tím, kdy by ses chtěla vrátit? Jestli vůbec?

To jsme zase zpátky u těch plánů. Nevím. Podnikání mám aktuálně tady, baví mě to, a co bude jednou? Kdo ví.

Ty se samozřejmě na Maledivách jen neopaluješ, podnikáš v cestovním ruchu. Jak moc náročné to vlastně je?

To je dobrá otázka. Životní styl tu je sice „na pohodu“, nesmím ale zapomenout, že k tomu mám vlastní podnikání, které vyžaduje hodně času u počítače, na telefonu, komunikaci se zákazníky, s hotely, správu sociálních sítí. Není toho málo. Některé dny jsou jenom „kancelářské“. Pořád je to ale jiné než kancelářská práce od pondělí do pátku, když každý druhý den stejně strávím ve vodě.

Kamila Bejlková se svými kolegy a klienty, foto zdroj: se svolením Kamily Bejlkové

Je super tančit na lodi a dělat zábavu pro turisty, ale pro tebe to není 14 dní v roce, jako pro nás. Jak moc to je náročné?

Energie se nedá nakoupit a pak jednoduše prodat klientům. Musím ji čas od času načerpat. To tady ale není problém. Stačí vždycky pár dní mezi skupinkami a už se pak naopak nemůžu dočkat, až tu zase budu někoho mít.

A jak se pracuje s lidmi, kteří třeba nejsou úplně pozitivně naladění? Pokud takoví na Maledivách vůbec existují.

Vždycky myslím na to, že je to práce s lidmi, ne se stroji. Každému se může zrovna v životě dít něco, kvůli čemu není zrovna bezstarostný. Proto si to tu každý vždycky může uzpůsobit sobě, svým vlastním potřebám a náladě. Někdo, když je smutný, potřebuje být mezi lidmi, jiný zase sám u bazénu nebo na pláži. 

Co když jim celou dovolenou proprší? Jak to zachráníš?

Období dešťů a sucha už se dneska nedá s přesností určit. Dřív býval leden klidný, žádný vítr, oceán jako zrcadlo, letos nám téměř celý propršel. Déšť ale není ta hlavní překážka, i v něm se dá podniknout spousta výletů, horší je silný vítr, který není na oceánu bezpečný.

Na dovolenou už za tebou přiletěla už spousta Čechů. Jak to probíhá?

Z čeho jsou turisté nejvíce překvapení? Z čeho nejvíce nadšení a z čeho nejvíce rozčarovaní?

Na Maledivách sis našla partnera. Strašně mě zajímá, jak by to bylo, kdybyste chtěli založit rodinu! Kde bys chtěla pak žít?

Jsem přesvědčená, že děti ze smíšených rodin mají tu obrovskou výhodu, že od malička dostanou do výbavy dva nebo tři jazyky, ale i kulturní prostředí, přátele, domov ve dvou zemích. Proto si zatím nedokážu představit se „upíchnout“ jen v jedné z nich.

A už se nějaká turistka pokoušela tvého partnera sbalit? :)

Haha, jasně! Heslo spousty z nich totiž je: Co se stane na Maledivách, zůstane na Maledivách!

Zdroj: Matkyvnesnazich.cz,