Ať už to byla „dobře míněná rada“ od blízkých, nevhodná poznámka od kolegy, nebo necitlivý vtip od partnera, často nás taková slova zaskočí a nevíme, jak reagovat. Mlčet? Usmát se a přejít to? Nebo se bránit?
Každý z nás se někdy setkal s nevyžádaným komentářem na svůj vzhled. Dokázali jste ale pohotově zareagovat? Trapná situace nás zaskočí a s časovým odstupem nám dojte, že jsme mohli říct něco úplně jiného. Jenže co?
Dejte najevo hranice
Pokud zvládnete odpovědět přímo a jasně, je to skvělý způsob, jak ukázat, že podobné komentáře nejsou v pořádku. Nemusíte být útoční, ale zároveň je důležité nastavit hranice.
- Moje tělo není téma k diskuzi. Prosím, nekomentuj ho.
- Předpokládám, že to nemyslíš špatně, ale mě takové komentáře zraňují.
- Díky za tvůj názor, ale moje tělo není něco, co by potřebovalo tvé hodnocení.
Takový přístup funguje především u lidí, u kterých si dovolíte být upřímní, jako jsou přátelé, rodina nebo partner.
Humor jako štít
Pokud se nechcete pouštět do konfrontace, ale zároveň nechcete mlčet, můžete odpovědět s humorem. Tento přístup odvede pozornost a zároveň dává najevo, že vám toto téma není příjemné.
- Jasně, a příští týden plánuju vyrůst o deset centimetrů!
- Aha, to jsem nevěděla, že jsi odborník na lidská těla!
- Díky za zpětnou vazbu, ale můj životopis nezahrnuje práci modelky.
Humor je užitečný hlavně v situacích, kdy komentář přišel od někoho, koho nechcete brát příliš vážně – třeba od kolegy, známého nebo rodinného příslušníka, který si rád „rýpne“.
Změna tématu
Někdy nemáme energii na diskusi nebo obranu. V takovém případě je nejlepší odvést pozornost jinam a nepřikládat komentáři váhu.
- A co ty, jak se máš?
- No nic, zpět k něčemu zajímavějšímu – co plánuješ na víkend?
- Hm, to je zajímavé… Mimochodem, slyšel/a jsi o tom novém filmu?
Tohle je skvělý způsob, jak rychle ukončit diskuzi bez konfliktu.
Pokud chcete jít do hloubky
Když máte chuť a prostor vysvětlit, proč nejsou komentáře o těle v pořádku, můžete využít příležitost k edukaci.
- Víš, že podobné komentáře mohou mít negativní dopad na vztah k jídlu a sebevědomí? Tohle téma je dost citlivé pro hodně lidí.
- Každý člověk je unikátní a není fér ho hodnotit podle jednoho vlastního standardu.
- Místo toho, abychom řešili váhu, bychom se měli bavit o tom, jak se cítíme a jestli se o sebe staráme vhodným způsobem.
Takový přístup je ideální hlavně u lidí, kterým na vás záleží a kteří si třeba ani neuvědomují, že jejich slova mohou ublížit.
Bodyshaming od partnera
Pokud vám nevhodné poznámky dělá někdo blízký, je důležité si to vyjasnit. Partner by měl být tím, kdo vás podporuje, ne tím, kdo vás nutí o sobě pochybovat.
- Když komentuješ moje tělo, necítím se dobře. Můžeme se spíš bavit o tom, jak se oba cítíme zdravě a spokojeně?
- Jestli mě miluješ, respektuj mě takovou, jaká jsem. Moje hodnota není v tom, jak vypadám.
- Myslíš, že bych měla zhubnout? Jak by ses cítil, kdybych já řekla něco podobného tobě?
Pokud partner tyto hranice nerespektuje a neustále vaše tělo kritizuje, je na místě se zamyslet, zda se v tomto vztahu cítíte opravdu podporovaní a respektovaní.
Nepřijímejte cizí hodnocení
Když už vás přece jen nějaký komentář zasáhne, pomáhá si připomenout:
- To, co někdo říká o mém těle, neurčuje mou hodnotu.
- Názor druhého člověka na moje tělo není důležitější než můj vlastní.
- Moje tělo je můj domov a já rozhoduji o tom, jak se v něm cítím.
Komentáře o vzhledu budou vždy existovat, ale my máme moc rozhodnout, jak na ně budeme reagovat. Není naší povinností odpovídat na otázky typu „Kolik jsi přibral/a?“ nebo „Myslíš, že bys s tím neměl/a něco dělat?“, protože naše tělo není téma k veřejné diskusi. A pokud vás něčí slova zraňují, pamatujte, že říkají víc o něm než o vás.
nutriční specialistka Zuzana Šafrová, foto zdroj: Institut nutriční péče
Zuzana Šafrová (nutriční specialistka)
Certifikovaná odbornice v oblasti nutričního poradenství, která se specializuje na holistický přístup k výživě a zdraví. Její osobní zkušenosti ji vedly k tomu, aby se stala vášnivou zastánkyní změn v životním stylu, které podporují jak fyzické, tak psychické zdraví. Zuzana si prošla náročnou cestou a potýkala se výzvami v oblasti stravování, včetně vlastních problémů s váhou. Tato zkušenost ji motivovala ke studiu psychologie stravování a nutriční vědy.
Jako matka čelí u starší dcery již více než dvacet let výzvě specifického syndromu Prader-Willi, který je na stravovacích problémech prakticky založený, navíc v kombinaci s diabetem.
Po adopci vážně nemocného syna sledovala pozitivní proměnu jeho zdraví, budování imunity a podporu léčby díky změně stávajícího jídelníčku.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, Zuzana Šafrová – nutriční specialistka, Institut nutriční péče
