Občas je fajn umět si přiznat, že vám některé vztahy prostě už nepřináší radost. Namísto toho, abyste se tak na setkání s kamarádkou těšili, začnete přemýšlet, jak se z pátečního kafíčka vykroutit.
Když jsem si řekla, že ze svého života vyškrtnu všechny toxické vztahy, bylo mi hned jasné, co změním jako první. Rozhodla jsem se, že přestanu organizovat veškeré sedánky s přáteli a nechám se namísto toho zvát. Byla jsem to totiž vždycky já, kdo vymýšlel, kam a kdy zajít. Najednou jsem viděla realitu: Spousta kamarádek se prostě rozhodla už neozvat. To pro mě bylo jasným signálem, že když musíte vztah udržovat sami jenom proto, abyste vůbec nějaký vztah měli, je to špatně. Pracovat na něm přeci musí i druhá strana.
Když už vám s partnerem není dobře
„Zdravé vztahy jsou založeny na vzájemné touze vidět druhého uspět ve všech oblastech života,“ říká Carla Marie Manly, autorka knihy Joy from Fear. Jenže co dělat, když máte partnera, který tu pro vás není? Mít emočně nestabilního partnera není hned ukazatelem toho, že máte ze vztahu odejít.
Svou specifickou roli sehrává například citová vazba daného člověka. Každý jsme jiný a každý z nás projevuje lásku jinak. Pokud si tak dokážete s partnerem v klidu sednout, vzájemně si upřímně promluvit a pochopit, co jeden od druhého potřebujete, není důvod k obavám. Problémem je systematické ponižování, nerespektování vašich potřeb, případně jejich přehlížení.
Přátelé, kteří se sami od sebe neozvou
Do rodiny se rodíme, s partnerem často sdílíme děti nebo hypotéku, s kolegy kancelář. Co ale takoví kamarádi? Právě ti by tu pro nás měli být v dobrém i zlém, nebo ne? Ano, rozhodně v nich ale nehledejte někoho, kdo bude jen slepě kývat a podporovat vás v každém rozhodnutí. Stejně toxické, jako mít kolem sebe kamarády, kteří tu pro vás nejsou, je mít kolem sebe lidi, kteří vás neupozorní na to, že děláte chybu.
Jak vypadá správné přátelství? Jste si v něm rovni, potřeby jednoho nejsou důležitější než potřeby druhého. Cítíte se vyslyšeni, oceněni, přijímáni, zároveň ale posloucháte, oceňujete a přijímáte. Zamyslete se tak i nad tím, zda tu jste pro druhé a naopak nečekáte na to, až se vám ozvou. Vztahy jsou o komunikaci a nikdy by neměly být jednostranné.
Kolegové nejsou kamarádi
Je fajn pochopit, že ne všichni kolegové jsou vaši kamarádi. I když spolu trávíte každý den a usmíváte se na sebe, poté, co opustíte firmu, jako kdybyste neexistovali. Mnoho lidí striktně odděluje práci od soukromého života a kamarády si v kanceláři zásadně nedělá. A někteří kolegové připomínají v první řadě energetické upíry, kteří se s vámi baví hlavně kvůli tomu, že na vás mohou delegovat některé ze svých úkolů nebo naopak – přiživit se na vás, v horším případě vás potopit.
Toto jsou přitom vzorce chování, které postřehnete jen obtížně, musíte se tak na ně opravdu zaměřit. Špatná atmosféra rovnou neznamená, že musíte dát výpověď, naučte se ale nepřipouštět si toxické kolegy k tělu. Mnohdy pomůže, když jejich chování zmíníte před ostatními, třeba jim tak nahlas zdůrazněte, že si nepřejete, aby vám skákali do řeči nebo na vás převáděli své úkoly.
Co dělat, když je toxická moje rodina
Krev není voda, říká se. Co ale dělat, když se chovají toxicky lidé, které prostě ze života vymazat nemůžeme? Může to být třeba nepříjemný strýc, kterého sice vidíte jenom dvakrát ročně (o Vánocích a Velikonocích), ale nikdy nezapomene zmínit, že jste se spravila, že byste si měla najít partnera nebo založit rodinu…
V tomto případě platí, že je nejlepší zhluboka se nadechnout a vydechnout. Pokud víte, že s příbuzným přijdete do styku jen zřídka, zkuste prostě jen dotyčného vykolejit tím, že mu jasně nastavíte hranice a dáte mu najevo, že se vám způsob jeho komunikace nelíbí.
Zdroje: Matkyvnesnázích.cz, Healthline, Relationshipreality321.com, Forbes.com
