Muzikálová hvězda Kamila Nývltová je takzvané “skleněné dítě”. Tak se říká sourozencům postižených dětí v rodině, kteří jsou mnohdy neúmyslně odstaveni na druhou kolej a musí pomáhat.
Zpěvačka vypráví, jak narození sestry Elišky s mozkovou obrnou ovlivnilo její rodinu, ale i jí samotnou, když byla malé děvčátko. Přiznává, že musela navštívit i psychologa.
Jak vzpomínáš na to, když se narodila tvá sestra Eliška?
Když s ní maminka přišla domů, prý jsem říkala, že je Eliška strašně ošklivé dítě. Že prý to nemůže být moje sestřička. Moje mamka se na to tak zatvářila. Prý už jsem asi v té době cítila, že bude něco špatně. Když jsme ji měli doma, nejdřív se dobře vyvíjela, pásla i koníky, ale narodila se s mozkovou obrnou. Do toho dostávala ještě epileptické záchvaty. Tím se ten mozeček úplně zastavil a stal se z ní doživotní ležák. Nechodila, nemluvila, měla vývod do střev, protože měla špatně vyvinuté polykací ústrojí.
Maminka hned po porodu věděla, že je Eliška postižená?
Věděla, protože měla divnou bouli na hlavě. Pak jí to asi doktoři sdělili. Věděli, že je něco špatně, ale je to třicet let zpátky a péče o tyto pacienty nebyla na stejné úrovni jako dnes. Ale věděli jsme, že bude nemocná.
Jak to ovlivnilo chod vaší rodiny?
Eliška potřebovala speciální režim. Nemohli jsme kvůli ní někam jet. Musela jsem pomáhat, aby na to mamka nebyla sama. Měli jsme obrovskou výhodu v tom, že tátova maminka, moje babička, nám pomáhala, aby naši mohli chodit do práce a rodinu uživit. Eliška měla u babičky i svoje zázemí, kde měla všechny přístroje, polohovací postele. Pak se mi ještě narodil brácha a rodiče se měli co otáčet, aby rodinu uživili. Nebylo to jak dnes, kdy se na vše vybírají sbírky. Když se žádalo na pojišťovnu, bylo to těžké. Režim byl prostě jiný. Ale naši dělali vše pro to, abych ani já nestrádala, pak ani brácha. Ale Eliška potřebovala jinou péči, protože ji mamka nikdy nechtěla dát do žádného ústavu. Když Eliška před deseti lety zemřela, říkala mamka, že by udělala vše stejně.
Proč byla Kamila na mamince úzkostně závislá a musela navštívit odborníka? Jak rodina zvládala odchod blízkého člena rodiny? Celý srdcervoucí příběh si můžete poslechnout v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Foto zdroj: se svolením Lucie Šaléové
Autorka článku a podcastu (ne!)ZÁVISLÁ Lucie Šaléová je maminkou, novinářkou a bojovnicí za lepší duševní zdraví. Ve spolupráci s nemocnicí Motol pořádá besedy pro děti, které trpí závislostmi, poruchami příjmu potravy, úzkostmi a depresemi. Její podcast se věnuje životním příběhům celebrit, ale i rozhovorům s odborníky.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, Lucie Šaléová – autorka podcastu (ne!)ZÁVISLÁ
