Muzikálová hvězda Michaela Štiková (rozená Gemrotová) si zažila peklo na zemi. V poslední fázi těhotenství prožila její nenarozená dcera Anežka mrtvici s krvácením do mozku.
Nikdo netušil, co bude po porodu a jaké budou následky. Zpěvačka ale neztrácela naději, i když je to pro celou rodinu velmi těžké. Dětská obrna jim navždy změnila život. Kde berou sílu jít dál? O tom se Míša rozpovídala v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Míšo, tvou dceru v době tvého těhotenství postihlo krvácení do mozku. Dá se s něčím takovým vůbec vypořádat?
Moc často se neptám, proč se tak stalo, nebádám po tom, protože mi stejně nikdo nedá odpověď. To by se z toho člověk mohl zbláznit, kdyby si pořád říkal, proč to dítě dostalo tak naloženo. Smířit se s tím musím, protože chci, aby s tím ona byla smířená. Aby věděla, že tu pro ni jsme a máme pro ni tu sílu. Je hrozně těžké vědět, že se něco stalo, ale nevědět proč se to stalo. Bohužel neumím mávnout kouzelným proutkem a nechat to zmizet. Na dětskou obrnu není lék.
Jaké měla Anežka prognózy, když se narodila?
Vždycky je naděje. My jsme měli kolem sebe úžasné lékaře, kteří nám tu naději dávali, ale největší naději jsme si dali my sami. Poslouchala jsem odezvy ze svého nitra. Stalo se to ke konci těhotenství ve 33. týdnu a stane se to jednomu dítěti ze sta milionů. V těhotenství se takové věci nestávají, ale nám se to stalo. Prognózy byly fatální i nadějné. Nikdo nevěděl, s čím se Anežka narodí.
U vás se stal zázrak. Mozek to nepostihlo, dokonce se dcera naučila i chodit. Vypadá jako normální dítě.
Věděli jsme, že se třeba postaví, ale nevěděli jsme, jak to dlouho bude trvat. Mohla se postavit třeba až ve dvanácti letech. Na to nás lékaři upozornili. Anežka se už v osmnácti měsících rozchodila. Jak říkám, naděje je vždycky. Také máme obrovskou výhodu v tom, že s námi Anežka plně komunikuje.
Nemá žádné mentální postižení?
Nemá žádné. Mozek jí funguje normálně. Je spíš hodně napřed. Od roku a půl s námi mluví. Poměrně dost plynule. Nebyl jí ani rok a začala dávat dohromady první slova a věty. Ta komunikace přišla hrozně brzy, takže jsme brzy věděli, že ji něco štve. Ta odezva byla strašně intenzivní. Jsem za to hrozně vděčná.
Jsou i horší dny
Sama Míša ale přiznává, že jsou i náročnější dny, kdy jí dcera řekne, že nenávidí svou ruku, do které začne kousat, protože s ní nemůže pohnout. Jak se s tím vším vyrovnávají po psychické stránce? To si pusťte v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Foto zdroj: se svolením Lucie Šaléové
Autorka článku a podcastu (ne!)ZÁVISLÁ Lucie Šaléová je maminkou, novinářkou a bojovnicí za lepší duševní zdraví. Ve spolupráci s nemocnicí Motol pořádá besedy pro děti, které trpí závislostmi, poruchami příjmu potravy, úzkostmi a depresemi. Její podcast se věnuje životním příběhům celebrit, ale i rozhovorům s odborníky.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, Lucie Šaléová
