Posledního února začíná měsíc půstu a odříkání. Faktické a historické informace o ramadánu nabízí každá encyklopedie. Já bych ráda sdílela některé osobní postřehy. Žiju na Maledivách, čeká mě třetí ramadán a už trochu tuším, na co se připravit.
Bez jídla, vody a spánku
Největší změnou pro všechny je bez debaty to, že od východu do západu slunce věřící nejí, nepijí, ale ani nekouří. Půsty se vyskytují ve vícero náboženstvích a jejich cílem je zpravidla očista a přiblížení se k bohu. Z vlastní zkušenosti ze soužití s místními věřícími musím říct, že vnímám, že se nejedná o nic jednoduchého. Kdyby šlo o týden nebo dva… Ale celý měsíc bez jídla a vody ve třicetistupňovém vedru není pro tělo a psychiku nic snadného. Zvlášť pro muže, kteří celý den na slunci pracují. Představte si toho svého, když má hlad. Měsíc v kuse!
Aby bylo 12 hodin půstu snesitelnějších, nařizují si místní budíky na čas mezi čtvrtou a pátou ráno, aby stihli připravit snídani pro celou rodinu a před východem slunce se najedli a řádně napili. Jenomže ramadán je obdobím, kdy se během denního světla venku nekonají žádné „radovánky“, nikde by ani neměla hrát hudba. Čas veselí tedy přichází v noci, kdy se různě slaví a hoduje třeba až do tří do rána. Budíček v brzkých hodinách je pak o něco těžší než normálně. A teď znovu! Představte si svého muže během dne hladového a nevyspalého. Měsíc!
Pěkně pospolu
Na druhou stranu je ale ramadán měsícem setkávání a zajímavých aktivit. Už před jeho začátkem se celá rodina, parta kamarádů nebo firma sejde na událost, které se říká Maahefun, což je jedna velká hostina. Je vždycky plná skvělého jídla a ve vzduchu je cítit vzrušení z nadcházejícího měsíce.
Během samotného ramadánu se pak celá rodina schází u večeře, tedy u iftaru, prvního jídla po západu slunce. Během roku se početné rodiny jen málokdy sejdou všechny společně u jednoho stolu, měsíc půstu je ale příjemnou výjimkou. A opět – kupa skvělého jídla, zpravidla každý den různého druhu.
Znáte Eid?
Konec ramadánu se slaví celodenní událostí, která je běžně známá jako small (malý) Eid, kdy se všichni na veřejnosti veselí, konečně všude hraje hlasitá hudba a tančí se. Nechybí ani jídlo a pití. Možná už jste o Eidu slyšeli. Existuje totiž ještě big (velký) Eid, který se slaví později. U něho jde ale o třídenní slavnost. Ale o tom zase jindy!
Článek je psán s nadsázkou a pro odlehčení. Nemá za cíl nikoho urazit. Autorka článku má ráda jak muže (i hladové), tak místní kulturní a náboženské zvyky.
Kamila Bejlková s partnerem. Foto zdroj: se svolením Kamily Bejlkové
Zdroj: autorský text Kamily Bejlkové, která na Maledivách žije a podniká v cestovním ruchu, Matkyvnesnazich.cz
