Je z ní kost! V novém těle našla novou práci i lásku. Příběh Lucie Horníkové (32) je jasnou ukázkou toho, že když člověk něco moc chce, dokáže to. Lucka ještě před třemi lety vážila 120 kilo. Úbytek váhy jí změnil život od základu. V novém těle našla novou práci i lásku. Možná inspiruje i vás.
Luci, zhubla jsi cca 55 kilo. Jaký to je pocit, když se podíváš na sebe teď a třeba dva roky zpátky?
No, popravdě dívat se na sebe zpětně není vůbec příjemný pocit. Pravdou je, že se člověk nevidí reálně tak, jak vypadá. Někdy se vidíme, že jsme daleko mohutnější než ve skutečnosti jsme, což má asi většina, někdy se vidíme menší než jsme a to jsem byla právě já. Je až šílené do jakého extrému jsem to nechala zajít, na druhou stranu je možná šílenější kde jsem teď. (smích)
Je to úplně šílená proměna. Opravdu jsi důkazem, že zvládnout se dá vše. Je to tak?
Máš naprostou pravdu a tímto se poslední roky opravdu řídím. Cokoliv v životě chceme, toho dosáhneme. Budou nám házet klacky pod nohy, to je jasné. Nebude vše vycházet podle plánu, to snad ani nejde, ale pokud v životě opravdu něco chceme, nevzdáme to. Pokud to vzdáme, nebylo to to pravé pro nás.
Kde vznikla ta prvotní myšlenka, že chceš zhubnout?
Ta myšlenka tu byla asi od 16 let. Byla jsem fakt věčný dietář. Dokázala jsem během měsíce zhubnout třeba 5 kilo a během 14 dnů je zase nabrat. Byl to šílený kolotoč. Ale pochopila jsem, že jsem nedozrála nikdy do bodu, že to mám v hlavě srovnané a že to opravdu chci. Bylo pro mě i důležité srovnat si emoce, protože jsem byla emoční jedlík a dlouhodobě zajídala své vnitřní strachy a úzkosti. V tomto mi neskutečně pomohly esenciální oleje. Pamatuju si to naprosto přesně, kdy jsem šla s dětmi klasicky ven a najednou bylo něco jinak. Svět jsem viděla jinak. Měla jsem v sobě naprostý vnitřní klid, žádný strach, žádnou zlobu. Už v tu chvíli jsem se cítila „lehčeji“, jakoby ze mě spadl nějaký balvan. V tu chvíli jsem si řekla: Teď nebo nikdy!
Teď nebo nikdy!
Prostě ses do toho opřela a šlo to?
Ano. Buď vše nebo nic. Techniku i praxi jsem měla dávno, teď šlo jen o to, nesejít z cesty. Připravila jsem si svůj vlastní plán. Sepsala jsem si vše na týden dopředu a přesně podle toho nakoupila, vařila, jedla. Nešlo uhnout.
Teda, to tedy obrovský respekt! V čem to bylo nejnáročnější?
Být na to sama. Jelikož to byl asi můj stopadesátý pokus o zhubnutí, tak jsem to nikde neventilovala, aby se mi nevysmáli. Náročné to bylo i v tom, že si toho moje nejbližší okolí moc nevšímalo. Můj manžel (nyní už bývalý, pozn.red.) mi po 30 kilech, kdy jsem mu ukázala srovnávací foto, řekl, že si toho vůbec nevšiml, ale že je to tím, že mě vidí každý den. Takže tohle bylo asi nejtěžší. Ale i to jsem zvládla.
Řekni mi, kdy přesně jsi začala, kolik jsi vážila a kolik vážíš teď?
Začala jsem na přelomu září/říjen 2021. Když jsem se těsně před tím vážila v létě 2021, měla jsem 120kg, pak už jsem se opravdu nevážila, protože jsem to nechtěla vidět, ale řekla bych, že tam určitě aspoň 5 kg navíc bylo. Měřím 176 cm a váhu nepovím, jelikož se nevážím. Jako výživář vím, že číslo na váze je nic nevypovídající údaj, který akorát dokáže pěkně vystresovat. Například se špatně vyspíme, málo pijeme, jsme v určité fázi cyklu a rázem jsou 3kg nahoře. Já se spíš měřím a vím, že jen přes boky mám mínus 40cm.
K jídelníčku jsi zařadila také okamžitě pohyb? Nebo jsi začala pozvolna a zdravější životní styl na to navazoval?
Všechno nejlépe hned! Nemám ráda žádné postupné věci, to u mě nikdy nefungovalo. Takže jídlo a pohyb. Vzhledem k mé váze a bolestem kyčlí a kolen jsem ale nehnala žádný extrém a chodila prostě všude pěšky s kočárkem rychlochůzí. Vzala jsem na záda batoh a i na nákupy jsem šlapala. Pohyb je důležitá součást nejen hubnutí, ale obecně pro lepší zdraví. Například skvěle snižuje krevní tlak, hladinu cukru v krvi, cholesterol atd.
Jakmile jsem zhubla prvních asi 35kg, chtěla jsem víc. Klasika. Jsem člověk, který nikdy nemá dost. Takže jsem se rozhodla, že začnu běhat. Ale pozor, já, která nesnášela jakýkoliv pohyb navíc, nesnášela jsem potit se a nechápala jsem, co všichni na tom běhu mají, jsem si to zamilovala! Jasně, první běh dopadl katastrofálně a proklínala jsem to. Ale já jsem prostě povaha, která se nikdy nevzdává. Nastudovala jsem si správnou techniku a netlačila tolik na výsledek. K tomu jsem začala i cvičit. Nikdy jsem nebyla v posilovně, vše doma za asistence dětí. Možná proto se každý diví, že ta redukce na mně není vidět, ale jen samotná strava nám tělo nevytvaruje.
Jestli sis zamilovala běh, tak to jsi pro mě hrdinka. A cvičení za asistence dětí? Jak to bylo s jídlem?
Asi neustále vymýšlet co vařit. Člověk nemůže jíst dokola pár stejných jídel, to pak nikomu nechutná a nebaví ho to. Ale to nejtěžší bylo zároveň i výzvou a já si myslím, že se mi podařilo vymyslet pár skvělých receptů. Mimochodem mám i svoji vlastní e-kuchařku pro mé klientky.
Takže ses tomu začala věnovat profesionálně. Čím nebo kým to začalo?
Ano profesionálně, protože když jsem začala sdílet svoji cestu a proměnu, denně mi chodily desítky zpráv od mých sledujících, že chtějí také pomoct. Ze začátku jsem radila ve svém volném čase, ale dotazů na jídelníčky přibývalo a já jsem nebyla profík a nedovolila bych si někomu něco takto tvořit. Proto jsem si udělala ten akreditovaný MŠMT kurz, abych se toho víc naučila a byla opravdový profesionál se vším všudy.
Máš dvě děti, neměla jsi chutě po nich občas dojídat? To je problém většiny maminek.
Vůbec ne! Jak jsem psala výš, je to o tom si správně nastavit tu hlavu. Prostě jsem to vyhodila no. Nedalo se svítit. Naštěstí většinu jídel jedli stejně jako já, milují totiž zeleninu, sýry, oříšky, takže mi stejně neustále uzobávaly.
Jak se ti změnil život?
Uf, dost. Z šedé myšky, která nesnesla sebemenší pozornost, nerada se ukazovala, nerada mluvila před lidmi, vystupovala, se stal člověk, co naopak miluje pozornost, nevadí mi být v popředí, nevadí mi být viděna, naopak. Je to už součást mě a mé práce a já si to maximálně užívám.
Vnímáš tedy ve svém životě úplně novou energii?
No jéje! To se snad ani nedá vyjádřit slovy! Člověk nejen, že mění tělo, ale mění i svůj mindset, svůj přístup k životu. U mě největší změna nastala asi v tom, že vše má nějaký smysl, i to hnusné co se v životě děje a já se z toho odmítám hroutit. Jsem dost pozitivní člověk a konečně se zase na svět usmívám.
Nové tělo, nový život!
Ano. Jen bohužel, moje manželství nevydrželo. Člověk si uvědomí svoji vlastní hodnotu, chce od života víc a může to mít. Nyní mám nového partnera a společně s mými dětmi je to jedno dobrodrůžo za druhým. Přesně to, co jsem potřebovala.
Ty jsi zmínila, že jsi začala sestavovat jídelníčky a radit s hubnutím i jiným lidem. Jak dlouho to děláš?
Ano, ale nebyl to žádný můj plán, prostě si o to řekli moji sledující, tak nějak mě vyhecovali a já do toho šla! Vystudovala jsem akreditovaný MŠMT kurz výživového poradce a už je to rok a půl, co tuhle práci dělám a naprosto to miluju. Vždy jsem cítila, že mám potřebu pomáhat lidem, být tu pro ně a předávat svoje zkušenosti. Tady je vidět, že to, co si vás má najít, si vás prostě najde.
Jaká byla tvoje původní profese?
Mám maturitu z podnikání, ale dělala jsem team leadera v energetické společnosti. Vidíte, vést lidi je asi mým posláním. (smích) Při mateřské jsem ale věděla, že to není úplně to, co chci, přeci jen to bralo hodně času a já jsem zas toho názoru, že když mám děti, nechci je vidět jen večer.
Máš teď nějaký další cíl nebo sen?
Můj sen je být prostě obyčejně šťastná, což momentálně jsem. Být zdravá já i moji nejbližší, abych mohla cestovat a užívat si život plnými doušky. A také je mým snem být ten nejlepší parťák pro ty, kteří mě potřebují na své nové cestě, aby věděli, že dokážou zvládnout to, co já, jen stačí chtít. Mít cíl, mít správný směr.
Co bys vzkázala všem, co chtějí něco ve svém životě změnit?
Ať nečekají. Čas je jediná komodita, kterou si nemůžeme koupit a já si sama uvědomila, jak moc času jsem ztratila, promrhala neustálým čekáním na něco. Přitom jediný, kdo to může změnit jste vy. Takže pokud máte sny, máte cíle, nečekejte na AŽ, ale pojďte to změnit hned.
Děkuji za upřímný rozhovor
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz
Pokud vás zajímá něco málo o Lucce:
Jsem 32 letá máma dvou dětí, dcery Isabelly 11 a syna Vojtíka 4 roky. Vždycky jsem si myslela, že chci být mámou a hospodyňkou na plný úvazek, ale zjistila jsem, že mě to nenaplňuje. Miluju trávit čas s rodinou venku, v přírodě, zdolávat svoje limity a překonávat strachy. Chci být vzorem pro své děti. Naposledy jsem třeba běhala po horách na Malé Fatře, měla jsem brutální závrať, ale prostě jsem to chtěla udělat, chtěla jsem to překonat. Jako kouč zdravého životního stylu chci předávat i svým klientům a sledujícím na IG, že vše je jen o hlavě. Miluju, když mi pak píšou, že se díky mně někam posunuli, něco zkusili, začali jinak.