Nedávno jsem vám říkala, že přemýšlím nad tím, že bych si pořídila koloběžku, jestli máte nějaké rady a tipy, kde koupit, co by mělo rozhodovat a podobně. Děkuju. Vybrala jsem si ji nakonec na stránkách Skitt.cz a chci se s vámi podělit o moji dětskou radost.
Já mám koloběžku! 
“No tak ta je úplnej magor,” úplně to slyším!!! :) Věřte mi, že vám to nemám vůbec za zlé, protože asi před rokem jsem si říkala, jaký dospělý si koupí proboha koloběžku? Jo, dobře, občas jsem nějakého dospělého na koloběžce viděla, hlavou mi ale projížděly myšlenky typu: “Ježiši, to je trapas!” nebo “Dohání mládí?” (i když teda zrovna tohle by na mě, vzhledem k tomu, že mi v květnu bude 38let, mohlo trochu sedět :D Pochopitelně ale popírám, že by to byl můj případ a od spekulací se distancuji!)
Jenže! Teď už jsem posledních 14 dní běhala za dětmi venku. Emi jezdí na koloběžce fakt rychle, Miky na odrážedle jako šílenec. Ta motorka, co Mikulášek má, je mu už fakt malá a skoro dře koleny o zem. Nechce se jí vzdát. Takže jsme se rozhodli, že budou mít obě děti koloběžky a třeba na motorku Miky zapomene. U staré Emilčiné jsme vyměnili jen to odrážecí prkýnko za modré, aby ji mohl mít Miky a Emi dostala novou.
No a teď už je vám asi všechno jasné. Nevím, jak se to stalo, ale do hlavy se mi vkradla myšlenka, že si pořídím taky koloběžku. Dávaly jste mi, holky, tipy, kterou máte třeba vy, ale moc se jich nesešlo. Že by nebylo tolik matek, které se rozhodnou, že místo toho, aby svoje děti na koloběžkách brzdily s jazykem na vestě, si místo toho s nimi daly závody? Tomu se mi nechce ani věřit! Myslím, že šílených nás je za poslední dobu, co se střídavě zavírají školky a školy, docela dost!! Ano, vím. Často jsou asi důležitější věci, které potřebujeme. Jenže víte co?
Já jsem tu koloběžku potřebovala. Potřebovala. Fakt potřebovala. Moje nálada byla v posledních měsících jako na houpačce. Každou chvíli nějaká omezení, strachy, pak se u nás zavírala školka kvůli covidu, poslední týden jsme nedávali Emilku do školky, protože jsme prostě nechtěli riskovat možnost nakažení babiček a dědečků, se kterými se chceme vídat a tak dále. Teda aktuálně bude další návštěva až po lockdownu. 
Takže jsem se jednoho dne zeptala Emi: “Emilko, co kdybych si taky koupila koloběžku?” To nadšení bylo obrovský! Obrovský!! “Joooo, maminko, jooo!!! Mikyyy! Mikyyy!! Maminka bude mít taky koloběžku.” “Mami, mami! Koupíš si růžovou a budeme spolu parta holčičí s růžovýma koloběžkama?!?!”
No.. Řekněme, že dřív než s Emilkou jsem to mohla probrat s manželem. Z ničeho nic, chvíli po příjezdu manžela z práce se ozvalo: “Prosím tě, Terez, ty si chceš fakt objednat koloběžku? Emi mi říkala, že už jsi jí ji ukazovala a že u toho hned dostala nápad!” “Tatínku, když si objednáš koloběžku taky, můžeme jezdit na koloběžkách všichni! To je super nápad, neeee?” Tak prosím vás – manžel si ji sice nepořídil, ALE! Už na ní jel.
V pátek koloběžka přišla. Vůbec jsem nečekala, že přijde tak rychle – ještě před víkendem. Kluci ze Skitt se mi ale postarali o lehký adrenalin. Když jsem rozbalila balík a na krabici byla modrá koloběžka, v mojí hlavě se ozývalo hlasité: “Néééééééééé!”, protože jsem se těšila na tu krásnou bronzovo-oranžovo-růžovou barvu. Pak viděla krabici Emi: “Maminko, ale ty nemůžeš mít modrou! Musíš mít holčičí jako já!” To už jsem se orosila, když jsem viděla neklid i u dítěte. No a v krabici? Tam byla naštěstí ta naše holčičí! :)) A pak Emi hlásila opět dramaticky s očima na vrch hlavy manželovi při příchodu z práce: “Tati, představ si! Maminka se dnes strašně moc lekla!!”
Muž: “Ježiši, co se stalo?”
Emi: “Myslela si, že jí přišla modrá koloběžka, protože to bylo na krabici.”
Muž s ledovým klidem: “Díky bohu, že nebyla modrá, viď Emi?”
Emi: “Ano! Naše maminka je parádnice jako já, musíme být parta holčičí.”
V sobotu jsme vyjeli na vzduch celá famílie, i já – maminka parádnice. Miky se na svojí kolobrndě teprve učí, Emi jezdí jak šílená a většinu času jsme spolu závodily. Bylo to boží a vůbec jsem ani nečekala, jak mě to nabije pozitivní energií. Je to pro mě opravdu svěží vzduch do všech těch negativních informací, co se k člověku z okolí dostávají o covidu a podobně. Mám fakt čirou radost, když s dětmi jezdím a děti jsou zase v sedmém nebi, že má koloběžku i jejich maminka.
A jak už jsem zmínila – nebojím se koloběžku půjčit :D Tedy jen tomu, kdo má míň než sto kilo. To je totiž váha, kterou maximálně unese. 
V neděli u nás byla babička a děda. Šli jsme po obědě na koloběžky a hádejte co. Jo! Tchyně s tchánem si moji koloběžku vyzkoušeli a Emi je tak trošku přinutila i závodit. Fotky mám, ale své rodiče ani rodiče manžela na sítě nedávám, takže pardon – musíte mi to věřit Včera jsem dala na instagram video a už mi chodí dotazy, co je můj stroj zač. Takže:
Koloběžka je odpružená, s tlumičem proti otřesům, když ji chcete dát do kufru, složit se dá jedním zmáčknutím. Jo a pozor! Když přišla v krabici, muž nebyl doma a zvládla jsem ji složit úplně sama za povzbuzování Emilky. Jsem technický antitalent, takže to dokazuje, že ji složí každý blbec! Na fotkách jde vidět vepředu popruh – nechala jsem si ho tam. Koloběžka se dá totiž díky němu hodit přes rameno, což je super, pokud potřebujete nést dítě, pro které je třeba dlouhá procházka. Známe to všechny.
Koloběžka je z hliníku, takže je lehoučká, řidítka se dají nastavit na tři stupně, takže je vhodná nejen pro dospělé, ale i pro děti o něco vyššího věku než jsou ty moje, které mají 2,5 a 4,5 roku. Fakt doufám, že až budou větší, tak mi ji nebudou krást. No nic, jestli chcete, mrkněte na odkaz níže. Je tam k tomu úplně všechno, co potřebujete vědět a navíc je tam koloběžka krásně nafocená i v detailech.
Je to značka Movino z e-shopu Skitt.cz. Aktuálně je na tu koloběžku, kterou mám já, skoro 30% sleva, která platí do dnešní půlnoci. Tu, kterou mám já, najdete tady: Skládací koloběžka MOVINO. Přeju pěknou jízdu, pokud jsem vás inspirovala a velké díky posílám e-shopu Skitt za krásnou spolupráci.
