Tah Brnem: Tip pro matky na program bez dětí

Jak víte, nedávno jsem vyrazila s kamarádkami do víru Brna. I když si každej z Brna dělá srandu (tedy většinou pražáci:))), já musím říct, že mně je Brno moc sympatické. Všechno je blízko, spousta kaváren, barů a restaurací a ty ceny! No… rozdíl mezi cenami na Staromáku a na Náměstí Svobody? Haha. To snad tady ani nemůžu srovnávat. Spousta z vás mi psala, kdy už vyjde článek! Prosim vás, vy jste se asi trochu namlsaly, holky, naší poslední dámské jízdy, kdy jsme na šrot zavíraly diskotéku.

Teď jsme byly ale fakt slušné! Přijely jsme, ubytovaly se a šly se projít. Bylo asi teprve deset ráno, takže spousta času. Restauraci Štatl jsme měly rezervovanou na 12h, takže jsme si tak nějak zběžně prošly centrum, pak holky chtěly na nákupy.. Mimochodem – nákupy bez dětí, kdy neřešíte každou vteřinu, kdy se dítěti přestane líbit v kočárku nebo kdy bude chtít vyrazit na opačnou stranu než vy a ten svetr prostě musíte nechat svetrem a odejít, i když je na něj sleva miliontřistapadesát procent-jsou jako rajská hudba. Já nakupovat v plánu neměla a… “Hele, holky, to je super šála!” Po první vteřině jsem měla první kousek!

Teď mám pro vás seznam míst, která jsme navštívily a u každého je hodnocení. Pět hvězdiček je maximum, jedna hvězda minimum.

ŠTATL

Chtěla jsem sem vzít holky, protože jsem tady byla před pár lety s manželem a moc nám tady chutbalo. Navíc, kde jako seženete dokonalej steak za tři kila?! Marťa s Klári vsadily na burgra a já s Gábi na steak. Musím říct, že jsem byla trošku zklamaná. Místo medium přinesli spíš rare úpravu a sorry, já krvavej steak prostě nedám! Chci aby byl uvnitř růžovej a konec. Tak jsem ho nechala dodělat a teda – jsem přesvědčená o tom, že na dodělání to gril nevidělo ani omylem a šlo to do mikrovlnky. Příště bych možná už zvolila jiné místo

HODNOCENÍ: 3* z pěti

PROVÁZEK DVŮR

Po obědě jsme hodily nakoupené věci na pokoj a vyrazily na Špilas. Je teda neuvěřitelný, že chvíli poté, co jsme vyšly, jsme se nechaly totálně oslnit kavárnou na pavlači! Jmenovalo se to Provázek dvůr a při příchodu jsme stály u vchodu a koukaly s otevřenou pusou. TADY SI MUSÍME DÁT KAFE!!!!! A jak si tak sedíme na pavlači a díváme se dolů, evidentně jsou tady na okukování zvyklí. Zastavil tam snad každý, kdo prošel kolem. Mají tady výbornou kávu a to prostředí je prostě dokonalé.

HODNOCENÍ: 5* z pěti

Provázek nás tak dostal, že jsme na Špilas zabloudily a místo toho se dostaly do Katedrály svatého Petra a Pavla. Asi to je pěkná ostuda, ale byla jsem tam poprvé a je nádherná.

ŠPILAS

Než jsme tam vyšplhaly, udělaly jsme si pár společných fotek. Podle mě, všichni, co nás fotili, s námi měli velkou trpělivost. :D Jedna měla špatně vlasy, druhá byla tlustá, další zavřené oči a poslední tam neměla vidět nohu. Ale třeba já, když fotím cizí lidi, vždycky jim to dávám ke kontrole a nikdy mi nevadí, když chtějí vyfotit znovu! A myslím, že přesně na takové lidi jsme narazily i my. Jinak by podle mě z té vyhlídky radši skočili, než nás fotit napočtvrté :D Mimochodem ale – zrovna tahle fotka bez vyhlídky byla vyfocená za vteřinu!

Po Špillasu jsme pádily do hotelu udělat ze sebe lidi a já si tam dala vířivou vanuuuuuu. Jak často si dáváte vanu, když uložíte děti? Já nikdy! Mám pak totiž spoustu práce a není čas a tak podobně a tady?! Válim se sakra v hromadě pěny (jak moc závidíte od jedničky do desítky?) a mám na to klid. Teda ne zas tolik klidu, protože mi dochází, že máme za chvíli rezervaci v restauraci Borgo Agnese.

BORGO AGNESE

Tak tady… Jak to mám říct? …aaa!!!! Tohle je restaurace, do které se chci určitě vrátit. Dokonalý pozorný personál, skvělé jídlo a to víno! Mňam! Objednaly jsme si na doporučení Pálavu, kterou mám strašně ráda, z vinařství, se kterým nemám zkušenost, ale náš číšník vypadal jako dost velkej profík na to, aby se s doporučením seknul! 

Co se jídla týče, nevěděla jsem, co si vybrat, přemýšlela jsem mezi čtyřmi jídly a nakonec jsem si dala tatarák z tuňáka a pak krevety v nějaké omáčce. Výborné. Na začátku večera jsme dostaly mini chuťovku a musím říct, že mají i dokonalé pečivo. Předpokládám, že pečené u nich.

Ano, cenově to není žádná čtyřka. Lahev vína tady nejde pod 600 korun a jídlo za 150 kaček tady určitě nenajdete. Když jedete ale vypnout od dětí, tak proč si to neužít! Tohle je úžasné místo!

HODNOCENÍ: 5* z pěti

BAR, KTERÝ NEEXISTUJE

Vím, že to je vyhlášený bar v Brně, ale i tak – sem jsem nechtěla. Mrkla jsem sem s mužem před lety a viděla narvaný bar k prasknutí, k baru na drink, aby se člověk prostřílel minimálně kulometem a místo k sezení? Zapomeňte. Jako ano – tady se ukazuje už věk. Kdyby mi bylo dvacet, možná už bych tam vyrazila hned po obědě, protože prostě “vyhlášenej bar”, bylo by mi jedno, že stojím, že čekám na pití, že se mačkám a že přes tu hlasitou hudbu vůbec nikoho neslyším. Ale teď?

Hele, není mi dvacet. Místo přeřvané hudby chci slyšet svoje kamarádky, místo stání chci sedět a natáhnout si nohy, protože ty podpatky začínají být nepohodlné mnohem dřív než kdy jindy, nechci se mačkat v davu a čekat až se procpu k baru (hele, tohle se snad i rýmuje). Chci prostě u stolu počkat na obsluhu a objednat si pití! Máte to stejně?

No – Gábi tam chtěla, že třeba tam jako bude místo. Nebylo. A jak jsem holkám předeslala: Hluk, plno až ke dveřím, no prostě nic pro mě – pro nás pohodlné matky. Ale Gabi jediná není matka – to leccos vysvětluje :D

HODNOCENÍ: 1* z pěti

Tak jsme šly do Zlaté Lodě.

ZLATÁ LOĎ

Tady jsem byla taky s mužem před pár lety. Sedíte u stolu, hudba je tak, abyste se slyšeli, na parket můžete vyrazit kdy se vám zachce, většina drinků je do sta korun. Daly jsme pár ginů s okurkou, Marťule chudák čaj, protože na ni skočila nějaká vteřinová viróza (to se fakt hodí, když někam po sto letech vyrazíte bez dětí!!!) a taky…tvarohové knedlíky s jahodami! Bože ty byly skvělý! V Borgu jsme si totiž překvapivě dezert nevybraly! A teď tramtadadá! Moc se těším až vám povyprávím o dalším baru.

HODNOCENÍ: 4* z pěti

CIRKUS PANDA

Tohle místo mi doporučila moje čtenářka Zuzka Chábová a tímto jí ještě jednou zpětně děkuju. Zuzko Cirkus Panda byl naprosto skvělej. Poďme si ale říct, že v první vteřině váháte, co to je za podnik. Z ulice není moc vidět. Nikde žádný nápis. Vchod totálně nenápadnej. Venku zvonek a musíte zazvonit! No potěš! Snad to není nějakej bordel a ta holka, co čte blog si ze mě nevystřelila! (ještě jednou, ahoj Zuzi :D)

Před námi stojí tři kluci, za námi páreček, který po pár minutách odchází. Ze dveří vyjde kluk a říká, že aktuálně je bar plný a musíme počkat až odejdou lidi. Může to být deset minut, ale i půl hodiny. V tu chvíli přichází další pár. Jsou to cizinci. Slečna zklamaně zvedá oči vsloup a ptá se, jestli je plno. Ŕíkám, že je a využívám situace a ptám se, jestli ten bar zná. “Je to můj oblíbenej bar!”odpovídá.

Tak tuhle větu jsem potřebovala slyšet, protože čekat až odejdou lidi z baru, se mi fakt nechtělo. Ale chvíli na to, odchází asi devět lidí a pak další. Pouštějí nás už dovnitř za dveře, dostáváme welcome drink a čekáme na gaučích než odejdou další lidi. Snažím se nereagovat na blbečka, co háže vtípek v podobě věty: “Aaaaa, třicítky jsou na lovu!” ale nedá mi to a musím mu odpovědět: “To nás soudíte podle sebe? Jak tak ale koukám, ten váš lov moc úspěšný nebyl, když odcházíte sami.” Docela mě potěšilo, že ho to trochu vykolejilo, protože asi nečekal, že by mu ta třicítka (mimochodem, děkuju za kompliment, žes mi hádal o pár let míň) odpověděla. A hele! Už můžeme dovnitř!

Po schodech nahoru vcházíme do docela malé místnosti. Na jedné straně je bar, za ním barmani v cirkusových uniformách. není tam narváno, každý má své místo buď na židličkách u stolků a nebo pohodlných sedačkách se stolky a veškeré sezení je otočené čelem směrem k baru a nad sebou, aby všichni na bar viděli. Číšník nám hned ještě než nás usadí dává vybrat z papírových kytek, které mají na listu napsaný název pití, ze kterého absolutně nevíte, co bude drink obsahovat. Je tam uvedená pouze cena. Ta byla u všech drinků na kytičkách mezi 150-200 korunami.

Vybírám drink s názvem Čumivý víno s tím, že to bude určitě jen nějaký sekt s něčím lehkým, Gábi drink s vražedným názvem VŠECHNO ŠPATNĚ.. Občas mám ale alergii na umělá barviva a sladidla a tak ukecávám čísníka, aby mi řekl, jaký drink to je. Kombinace burčáku, vína a vodky plus nějakých sirupů by mě asi zabila, tak prosím, prosím, jestli by nešlo zvolit něco jiného. Jako chápete?! Kámoška si vytáhla drink s mým oblíbeným ginem!!! “Tak já vám namíchám svůj oblíbený drink” říká mi ten kluk.

A sorry jako?! Přinesl mi drink s obří kostkou ledu, ve které byla na špejli zapíchnutá cukrová vata!!!! Nejlepší drink na světě! Byla jsem jak malá holka na pouti – vlastně v cirkusu. Navíc to bylo fakt strašně dobrý.

A pak k nám ten kluk přišel znovu ať uhádneme aspoň tři ingredience v drinku. Když se nám to povede, dostaneme dárek..  Já teda u svého uhodla dva a kámoška tak trochu podváděla a vygooglovala ten svůj drink (ten můj na netu nebyl!!!) Ale víte co? Ten chlapec byl fakt moc hodnej. Dostala jsem dárek v podobě dalšího drinku zdarma taky a kromě toho pokaždé, co kolem nás procházel, vždy nám malou pistolkou stříknul do pití gin.

Hudba byla skvělá, nepřeřvaná, slyšely jsme se a když jsme odcházely, říkala jsem si, jak zajímavej a super tip to byl. Sem prostě musíte!

HODNOCENÍ: 6* z pěti !!!!! :D

CAFÉ MOMENTA

Druhej den jsme daly snídani v Café Momenta. Tahle kavárnička je prý také vyhlášená. Za sebe musím říct, že to nádherné venkovní posezení na nábytku z palet mě nadchlo. Na dezert bych sem šla kdykoliv ve dne v noci, protože na sladké jsou podle mého mistři a sladkosti já miluju.

Malinový dortík co jsem si dala, byl fakt neskutečnej. Snídaně byla normální, spíš průměr. Volská oka se slaninou jsem jedla už podstatně lepší a nevím sakra co to je za trend, ale kyselou kávu fakt nemám ráda. Ano, moje chyba – měla jsem se zeptat, jakou mají. Ale kdysi byly doby, kdy jsem se ptát nemusela a vždycky jsem dostala hořkou. Když jsem ji slečně vracela s tím, že takhle kyselý kafe nedám, odpověděla mi: “To je ale stoprocentní arabika.” Ano, já vím, že tahle káva je kyselá a jsem blbec, že jsem se nezeptala. Mile mě ale překvapilo, že mi ji automaticky nenaúčtovali a neplatila jsem ji a personál byl moc milý.

HODNOCENÍ: 4* z pěti

Pak jsme stihly v hotelu saunu a teda musím říct, že to byla taková pohoda!!! Byla jsem po strašně dlouhé době a fakt jsem si to užila!

VILA TUGENDHAT

Sem nás vytáhla Klárka a jsem za to moc ráda. Nevím, jestli bych se sem kdy dostala. Do samotné vily se bohužel musíte předem objednat. Je na ni čekačka! Ale do zahrad vás pustí a vzhledem k tomu, že je vila prosklená, máte možnost si udělat její prohlídku trochu přes sklo. Vstup do zahrad stojí padesát korun na osobu. Je opravdu nádherná.

KAVÁRNA POLE

Pořád jsme ještě neměly hlad, abychom si daly oběd a tak jsme si řekly, že najdeme kavárnu, dáme kafe, popřípadě k němu dort a pojedeme domů. Přeci jen – známe v poslední době D1 a nechtěla jsem na ní nocovat. Musím říct, že kdyby tato kavárna byla v centru, určitě by v ní bylo plno! Je dvoupatrová a ten interiér mi opravdu učaroval. Byla opravdu náhoda, že jsme ji našly. Zadaly jsme si jen do map nejbližší kavárny a prostě nám vyskočila. Na výběr měli různé paninni, dortíky, freshe a kávu. A tady jsem se radši zeptala a říkala si, že budu za úplnou krávu: “Prosím vás, dala bych si kávu, ale můžu vědět, jakou máte? Kyselou já nerada.” A slečna se mile usmála a odpověděla bez mrknutí oka, že mají dva druhy. Jednu italskou značku a druhou nějakou jinou. Už si nevzpomenu. Sázka na Itálii se vždy vyplatí a dostala jsem výbornou hořkou kávu a poctivý grepovopomerančový fresh.

HODNOCENÍ: 4* z pěti

Pak už cesta domů a když jsem dorazila, děti s manželem stále nebyli doma, tak jsem vyrazila do obchoďáku na lov dárků a jako šílená matka jsem se třásla, kdy už mi přijedou domů. Asi to je divný, ale zatím si stále neumím představit, že bych někam bez nich odjela na týden. <3