To tak jdete na vánoční večírek a jen se ujistíte v tom, že stěží zvládnete podpatky, že rozhodně nezvládáte hlučnej přelidněnej bar, co ale zvládnete s jistotou, je sníst všechny čtyři chody luxusní večeře a hojně to zapít kvalitním bílým vínem.
Tak jo. Přihlaste se vy, co už když někam razíte, tak je to většinou (u mě pokaždé) do podniku, kde je klid (a žádná přeřvaná hudba), dokonalé jídlo a pití a kde se můžete tedy pobavit s kamarády nebo kolegy o všem, nemusíte se překřikovat a navíc se k tomu najíte až po střechu a pak už jen zbývá mávnout na taxíka a jet s nacpaným pupkem do postele (bože to zní fakt strašně – ale bohužel – je to tak!) Jeden takový večer jsem včera zažila. Řekla jsem si ale, že ten bonus v podobě přeřvaného baru dám k tomu, protože to prostě měli kolegové v plánu a nechtěla jsem trhat partu.
Měli jsme vánoční večírek. Naše šéfová vždycky vybere nádherné místo s dokonalým jídlem a pitím, takže jsem se těšila. Navíc jsem spoustu svých kolegyň v poslední době slýchala jen na telefonu, takže jsem se těšila až se uvidíme. No daly jsme s holkama pár skleniček, jídlo o dvou předkrmech, hlavním chodu až po dezert a asi v jedenáct jsem začala pít spíš nealko, protože představa, že se druhý den probudím s kocovinou a budu muset fungovat se dvěma dětmi, byla fakt vražedná. Řekněte mi, kterej člověk, co má děti, se zlije do mrtva? Myslím, že jich zas až tolik není, pokud tedy druhý den neodlétají někam, kde můžou nerušeně spát a válet se.
“Nesmím se moc opít, abych v noci slyšela malýho a abych to zítra zvládla,” povídám kamarádce. “Co máš zítra?” “Jak jako co mám zítra? Mám děti!” odpověděla jsem a vtipné bylo pozorovat večer, jak velký rozdíl je mezi těmi, co mají děti a mezi těmi, co vlastně neusí řešit kolik toho vypijí, jestli budou vůbec spát doma nebo v kolik a odkud si zavolají taxíka.
Když jsme dorazili s kolegy do baru, přišla jsem si jako v nějaké komedii. Já a kamarádka, která má taky dvě děti, jsme stály a ideálně bychom si nejradši sedly nebo nejideálněji odešly, protože už bylo půl jedné a obě jsme přemýšlely, kolik hodin asi budeme spát, kdy se nám děti vzbudí a počítaly jsme, kdy se dostaneme do postele, protože než dorazí taxík, než nás doveze… Mezi tím bezdětným holkám nějaké stání vůbec nevadilo, dávaly drinky jeden za druhým a tvrdily, že v tom baru, o kterém my s druhou matkou tvrdily, že je přelidněný, protože do nás pořád někdo vrážel, tak podle bězdětných holek byl poloprázdný!!
