O našem úplně prvním srazu jsem se rozhodla napsat hned, jak jsem z něho přijela domů. Emilka mi usnula v autě, takže jsem ji jen přenesla, sedla jsem si na zahradu, otevřela notebook a začala psát dojmy.
Musím říct, že jsme se toho s Miri trošku bály. “Co když nikdo nepřijde?” “Co když jich přijde moc? Plus děti! Aby to nebyl masakr…” říkaly jsme si. Úplně upřímně přiznávám, že když se vás nahlásilo devatenáct, říkaly jsme si, že to je to správné číslo. Stihneme si popovídat se všemi, zapamatujeme si jména a na nikoho nezapomeneme. A představte si, bylo to přesně podle našich představ! A vlastně dokonce ještě lépe.
A přitom to pro mě úplně vtipně nezačalo! Víte, jak se říká, že jsou ženy špatné řidičky? Tak na cestě na sraz jsem přišla na to, že to je kvůli mužům! Představte si to. Vyjela jsem z domu ještě s manželem, úspěšně jsme se vyhnuli kolonám a domluva byla taková, že ho vyhodím na metru. U metra kolony jak blázen, takže když jsme stáli, jen jsem vyběhla, přesedla ze sedadla spolujezdce na místo řidiče a muž běžel na metro. Najednou se přede mnou začala auta rozjíždět a já? JÁ JSEM STÁLA!!!
Sakra proč to nejede!?! Musím znovu zařadit na Péčko a znovu zmáčknout tlačítko na nastartování, když mi to na DéEsku nejede?! Takže jsem stála, zpocená až na zadku, říkala jsem si pro sebe něco o blbým automatu se zapalováním na tlačítko a čekala jsem, kdy na mě začnou auta za mnou troubit!!! A v tu chvíli mi to došlo! Manžel mi odešel s klíčky od auta v kapse! V tu chvíli mi v autě začala pípat kontrolka, že v autě nejsou klíče. (no to brzy!)
Takže si představte tu scénu, které bývají ve filmech, kdy se někdo podívá do nebe, pořádně zanadává a do toho křičí jméno člověka, který ho naštval a do toho na toho člověka začne pršet. Jen na toho člověka! No dobře – byla jsem v autě, nepršelo na mě a ani venku, ale to rozčarování by si nezadalo s dramatem oceněným minimálně jedním Českým lvem!
Hned jsem manželovi volala a on? Měl OBSAZENO! Já auto na blikačkách, vzadu Emi, za mnou samozřejmě pořád ta kolona, přede mnou už žádná auta! Samozřejmě, že mi prolítlo hlavou, že ten řidič za mnou si říká klasickou větu: “No jo! Ženská!!!” a já za to přitom vůbec nemohla!! Najednou – záchrana! Otevírají se dveře, manžel vhazuje klíče na sedadlo, zavírá je a já můžu jet za vámi na sraz. Do toho telefon. Volá muž: “Zlato, promiň, já je měl v kapse. Ale bylo to docela vtipný, co?” (a do toho smích!!!) No pro mě a ty auta za mnou rozhodně vtipný. Podle mě se pán za mnou smál tak, že si dal hlavou o volant!
A není to jediná nablýskaná historka. Za chvilku jsem byla na Chodově. Dala jsem si větší časovou rezervu, protože jsem chtěla jít ještě omrknout nějaká trika do Stradivarius. Tam jsem nakoupila a šla hned do Vapiana, kde jsme měly s maminama sraz. Klasika, jako vždy a všude, byla jsem tam první. 
Naštěstí jsem tam byla sama asi tak minutu. Pak mi hned spadl kámen ze srdce, když jsem viděla, jak přichází kamarádka, kterou jsem strašně dlouho neviděla.
Chtěla jsem Emilce pověsit na kočár svetřík a najednou koukám… “Co to tady….” A na něm zavěšená dvě ramínka ze Stradivarius! Já – zlodějka – jsem je normálně čorla! Beru to do ruky a říkám: “Tak prosim tě, já normálně kradu! Jsem si odnesla z nakupování suvenýry.” Jsem ráda, že jsem jí to vysvětlila, protože mi pak říkala, že fakt dumala nad tím, na co tam ta ramínka mám 
Pak se mě ještě pár maminek zeptalo, na co tam jsou. Prostě a jednoduše kradu, no. 
Každej máme něco! Zpátky ale ke srazu. Hned v závěsu za kámoškou dorazily další z vás.
Na úplný začátek nás bylo dohromady devět a během dalších dvou hodin přicházely další a další maminky. Některé z vás pak musely zase pro změnu už odejít a tak jsme se během toho dopoledne docela pěkně prostřídaly 
Za celou dobu nebylo na našem setkání nijak narváno, hernička přežila, děti spokojené, mámy taky.
Foto: Počáteční stav – pardon, pokud má někdo zavřené oči! Z asi 10ti fotek byla tohle jedna z mála, kde někdo odněkud nechytal dítě, nekrotil dítě, neodbíhal ze záběru a tak mi věřte, že to, že máme skoro všechny otevřené oči, je zázrak! A to nemluvím o tom, že já vypadám tlustě jako slon úplně na všech! Takže, kéž bych vypadala hubeně klidně se zavřenýma očima jako Helča vpravo!
V herničce se zabavily všechny naše děti. Tedy abych byla přesná, to moje jen částečně . Aktuálně má totiž Emi období “nenene”, takže na všechno a všem říká “nenene” a jako bonus si mě začala hlídat (to byla dnes extra super novinka). Fakt nehrozilo, že bych si pokecala s jiným prckem od některé ze čtenářek, které dorazily. Pověsila se mi na krk ve stylu: “To je jen moje maminka,” držela se mě jako klíště kolem krku oběma rukama a bylo vymalováno. Díky bohu, že mám doma žárlivé jen to dítě. Kdyby mě ještě takhle hlídal manžel, tak fakt nevím, jak bych fungovala.
Celkem se nás sešlo nakonec osmnáct matek! (plus děti) A pozor – upřímně nás šokovalo, že nešlo jen o maminky z Prahy. Někdo přijel z Kutné Hory, dvě mámy dorazily z Hradce Králové, další maminka z Bakova. A co jsme tedy vůbec nečekaly, dostaly jsme s Miru od vás několik dárků. Mezi nimi byly esenciální olejíčky, keramika a Sunárkové křupky pro děti.
Byly jsme moc rády, že jsme mohly předat osobně poukázku do Vapiana jedné z výherkyň a vzhledem k tomu, že se jedna ze soutěžících své poukázky vzdala, a chtěla ať ji někomu věnujeme, dostala ji jedna z vás přímo na srazu. 
Bylo to moc fajn! Pokecaly jsme skvěle, protože všechny mamky, co dorazily, měly děti zhruba ve stejném věku jako my dvě. A poté, co jsme se rozloučily, jsem se šla do Stradivaria přiznat ke krádeži. “Prosím vás, já tady byla dopoledne nakupovat a tohle jsem vám ukradla, omlouvám se.” Prodavačka i securiťačka se pobavily, já už o něco míň, ale želízka jsem naštěstí nedostala a tak jsem vyrazila s Emilkou domů.. A celou dobu s úsměvem na tváři. Díky vám a tomu, v jaké skvělé náladě jste všechny dorazily a díky tomu, že jste byly naladěné na úplně stejnou notu jako já a Miri. Vapianu na Chodově moc děkujeme za výborné jídlo a hlavně milý a ochotný personál kdykoliv pomoci
Tak příště dáme ten piknik, ne?
PS: Koláč nebo jiný pamlsek jako vstupné Jedna kamarádka mi dnes psala, že prý upeče jablkový koláč milující manželky Tipuju, že po tom se jen zapráší!
