Když jsem minulý týden psala, že má syn virózu a že odsáváme tu šílenou rýmu, myslela jsem si, že to je to nejhorší, co ho čekalo. Vysoké teploty pominuly a já doufala, že bude zase brzo dobře.
Po dvou dnech, bylo už k večeru, horečky udeřily znovu. Olí nechtěl jíst ani pít, nemohl spát. Pořád plakal a chtěl se jen chovat. Všimla jsem si, že si tahá za pravé ucho, občas i za levé. V noci spal dohromady asi hodinu. Srážela jsem mu horečku a utěšovala ho v náručí.
Ráno jsem s ním šla hned k doktorovi. Ten bohužel potvrdil zánět středního ucha a rozhodl, že synovi musí ucho píchnout. Nebudu vám tady nalhávat, že jsme to hravě zvládli. A to množné číslo používám záměrně. Když jsem viděla, jak můj chlapeček plakal a jak moc trpěl, bylo mi hrozně! Nepřeju to nikomu. Jediný světlý bod toho všeho, byla myšlenka na to, že se mu uleví.
Teď, jak to píšu, si říkám, jak na mě asi budou koukat jiné mámy, které s tím třeba nemají takové zkušenosti: „Proč tomu dítěti nedá čepici na uši?“, „Nemůže mu ty uši zakrejt, aby ho neofouklo?“. /Možná mi bude za chvíli zvonit v uších. 
/ K tomu ale jen krátce. Synovi čepice dávám a ty zimní má dokonce jenom na zavázání, které mu navíc dobře přiléhají k uším. Na to si dávám pozor už, když je kupuju. A teple oblečený chodí taky. 
/ K tomu ale jen krátce. Synovi čepice dávám a ty zimní má dokonce jenom na zavázání, které mu navíc dobře přiléhají k uším. Na to si dávám pozor už, když je kupuju. A teple oblečený chodí taky. Samozřejmě jsem se ale pídila po tom, kde se ten zánět vzal. Říkala jsem, že tohle už nemůžu dopustit, aby náš syn něco podobného ještě někdy zažil. Hledala jsem proto informace a dočetla jsem se, že zánět středního ucha bývá často spojen s onemocněním horních cest dýchacích a že mu většinou předchází rýma.
Že u Olího vznikl pravděpodobně taky z rýmy, mi potvrdil i doktor a předepsal mu ještě antibiotika. Mrzí mě, že člověk poctivě odsává ve dne v noci, stará se o toho malého tvorečka, aby byl uchráněn všeho zlého a stejně pak musí podstoupit takovou bolavou věc. 
Bylo mi ale řečeno, že stejně jako jiné nemoci, se často objeví i tato. A i když děláme maximum, ne vždycky ji můžeme ovlivnit.
Bylo mi ale řečeno, že stejně jako jiné nemoci, se často objeví i tato. A i když děláme maximum, ne vždycky ji můžeme ovlivnit.A tak vám chci, milé maminky, pro případ, že byste /a já pevně věřím, že vám se to ale vyhne! 
/ s dětmi prodělaly něco podobného, poslat trochu té síly a říct vám, že jste skvělé mámy a vaše děti mají ty nejlepší, nejmilejší a nejstarostlivější maminky na světě! 
/ s dětmi prodělaly něco podobného, poslat trochu té síly a říct vám, že jste skvělé mámy a vaše děti mají ty nejlepší, nejmilejší a nejstarostlivější maminky na světě! Za náhledové foto děkujeme: Radka Pipotová
1 komentář