Každou chvíli se mi při pokecu s kamarádkami stává, že si vzpomenou na nějaké věty, které jim otravují život. Myslím tím nechtěné rady. Je rozdíl když něco nevíme, tápeme a zeptáme se. Chceme jasnou odpověď a máme radost, že nám někdo poradil. A pak jsou tady rejpalové, matky vševědky a nejhorší kategorie – kategorie bezdětných. To je kapitola sama pro sebe.
1.) Kojení
- snad každá z nás od té doby, co porodí, poslouchá od každého druhého větu: “Kojíš?” Strašně mě to udivovalo. Chápu, že mateřské mléko je pro dítě to nejlepší, ale “matky vševědky” a “matky stresařky” tím nebohé novopečené maminky dokážou totálně vystresovat. Jako bychom snad žili v době, kdy žádná jiná náhrada nebyla. Jsou přece kvalitní umělá mléka! Nejsme v pravěku, aby kvůli nedostatku mléka dítě vyhladovělo. Tak proboha, odpusťte si to
Když mlíko neteče, tak neteče a nebudeme si kvůli tomu házet laso.
2.) Musíš nechat dotepat pupečník!
- “Hlavně jim tam napiš to, o tom pupečníku,” psala mi jiná kamarádka. Chápu, že dotepání pupečníku má pro miminko nesporné výhody. Ale bohužel je to další věc, kterou se v těhotenství maminky stresují. Ne pokaždé to je totiž možné a nejen, že má každá máma v hlavě, že má porod proběhnout úplně na milion procent správně, protože každý dělá bububu, že když bude miminko od mámy déle než deset vteřin, nikdy spolu nebudou mít krásný vztah. Nedej bože, když někdo musí na císař, tak to je vztah mezi matkou a dítětem prý úplně zabitý..
3.) Císař
- samotnou mě překvapovalo, že když jsem někomu odpověděla, že jsem rodila nebo budu rodit císařem, většinou automaticky přicházely reakce, jako že jsem si to domluvila s porodníkem a místo normálního porodu jsem si za císař zaplatila. Jako by byl císař pro líné matky, které si chtějí odpustit utrpení na sále. Většinu lidí vůbec nenapadlo, že to může být kvůli nějakým komplikacím. Ráda bych, podotkla, že po císaři jsem doma po příchodu z nemocnice spala dalších čtrnáct dní v polosedě na gauči a první dny mě zvedal manžel nebo moje máma. Tolik k tomu porodu pro “líné mámy”…
4.) S druhým dítětem ještě počkejte
- Nedávno mi volala pološílená kamarádka, že jejímu manželovi někdo bezdětný řekl: “No snad ale ještě nebudete mít druhý, ne? Vždyť byste se z toho zbláznili. Už takhle vám to dává zabrat!” Docela jí v telefonu i přeskakoval hlas: “No chápeš to? Co si to dovoluje? Vždyť ani nemá děti! Nežije s námi a bude nám ještě říkat, kdy máme mít druhé dítě?” ..mimochodem, není jediná z mého okolí, komu se to stalo.
5.) Jakékoliv připomínky týkající se vzhledu miminka
- to prostě nechce slyšet nikdo, protože pro každého rodiče je jeho dítě nejkrásnější. Mimochodem můj případ byl: “Tyjo, nějak jí povyrosla ouška, co?”
6.) Kila v těhotenství
- tak na tohle měla šílenou alergii jiná moje kamarádka, která v těhotenství nabrala strašně moc. “Proč musím každému říkat, kolik jsem vážila před, kolik jsem přibrala a kolik už se mi podařilo zhubnout?!! Co je komu do toho, sakra? Byla jsem tlustá jak vepř! To přece každej viděl a já jim mám ještě říkat to číslo, co mě pokaždé na váze děsilo?! Říkám jim snad já, že jsou tlustý a přitom ani nejsou po dítěti?!”
7.) Jakékoliv rady ohledně dětí od bezdětných
- tohle asi nepotřebuje větší komentář. “Víš, že by se prý s dítětem nemělo tak houpat?” / “No tak si najmi chůvu” / “Proč si nenapustíš vanu, vždyť ona sama chvilku určitě vydrží a nějak se zabaví!” / “Kdy jindy bys měla čas začít sledovat ten seriál než teď, když jsi JEN doma s dítětem.” …a mohla bych pokračovat. Radši ale nebudu, protože tyto věty dostanou spolehlivě do varu každou matku!
Tak toto byly ty hlavní věty, které nejsou příjemné mně a některým mým kamarádkám. Jak jste na tom vy? 
