Není to tak dlouho, co jsme Olího začali koupat ve velké vaně. Asi tam své děti koupete už dávno, viďte, ale my začali opravdu teprve před pár dny. 
Do té doby byl v dětské vaničce. I když znám maminky, které vaničku třeba neměly vůbec. Pořídily si jen látkové lehátko do velké vany a odmala koupaly své děti tam. My jsem vaničku pořizovali a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé velkou vanu máme docela nešikovnou na koupání takhle malého dítěte, neboť je hluboká a široká, takže k ní není pohodlný přístup a ještě to ztěžuje skleněná zástěna, proto mi to nepřišlo příliš bezpečné. Nedosáhla bych na syna tak, jak bych potřebovala a nechtěla jsem riskovat. Zvlášť, když byl ještě hodně malý. A zadruhé jsme pořídili takovou, která je přizpůsobená jak nejmenším, tak starším dětem. Má vytvarované lehátko pro miminko a na protější straně sedátko pro větší dítě, které už samo sedí. Bylo tedy na čas vystaráno.
Olímu navíc celkem trvalo, než si sám sednul, takže nebylo kam spěchat. V dětské vaničce si dlouho vystačil. Velikostně by mu byla i teď. Jenže samozřejmě už dělá blbiny a nevydrží na jednom místě, takže přišlo tak nějak přirozeně, že jsme ho “vypustili” do velké vany. 
A když jsem se před časem potkala s mojí kamarádkou a spolužačkou ze střední, která mimochodem čte i náš blog, což nás těší , řekla mi o samostatném sedátku, které používala na svou dcerku, když ji začala dávat do velké vany a moc si ho chválila. Její holčička v něm byla v naprostém bezpečí. Mohla si ve vaně hrát, aniž by ji hrozilo nějaké uklouznutí. Přiznám se, že jsem o něm slyšela tehdy poprvé. Když už ho na malou nepotřebovala, půjčila nám ho, za což jí ještě jednou děkuju. Je to vážně šikovná věc. Sedátko má přísavky, takže pevně drží. Olí si v něm hověl a byl nadšený. Mohli jsme si dovolit, napustit mu i víc vody a to ho pochopitelně hrozně bavilo. Z koupelny dokázal udělat během pěti minut brouzdaliště /zatím jsme to zvládli bez vytopení sousedů 
/ a do vody naházet všechny lahvičky, které měl při ruce. Jen časem už ze sedátka vstával a chtěl se pohybovat po celé vaně. Byl v něm neudržitelný, proto se teď už koupe bez něj, což je pro mě celkem vyčerpávající. Jak už jsem psala výše, není to úplná hračka toho malého rošťáka v té vaně hlídat, ale pravda je, že je tam opravdu šťastný a na koupání se každý večer těší. 
Jen, když se Olí narodil, tak se mu koupání moc nelíbilo, ale naštěstí jsme přišli na to, čím to bylo: Na koupání je potřeba fígl! /To jen, kdyby se vám stalo něco podobného. /
