Jak jsem slavila své první narozeniny…

Dobrý den, všechny matky v nesnázích! Jmenuji se Emilka Janatová a ve středu 31.5. mi byl rok. A hnedka na začátku to naši pěkně zvorali. Na oslavu jsem musela čekat až do soboty 3.6.!!! Prostě trapas. Naštěstí se to ale obešlo bez dalších větších nedorozumění a mamka s taťkou to nakonec docela vyžehlili. Teda, takhle vám to řeknu: Kdyby nedorazily babičky, dědečkové a teta Lenka s tím jejím fešákem (kterýho jí vyfouknu hned, jak budu smět nosit ty mamčiny podpatky, co už od té doby, co mě má, vůbec nenosí) tak by to naši měli zavařený asi na furt. Nakonec to probíhalo asi takhle..

Ráno klasika. Už jsem v postýlce přešlapovala a myslela si, že jsem zestárla natolik, že půjdu do první třídy. To je vždycky pohled, že by jeden padnul. Máma je vždycky strašně na ránu a pokaždé říká: “Emilinko, ještě chvililinkuuu…” a od táty jen slyším: “Pane bože, to je nelidský!! Nelidský! Terez (tak tipuju, že se máma asi jmenuje), dneska ty a zítra já (a přitom se mnou vstává jen jednou týdně). Šel jsem spát pozdě. Potřebuju ještě spát!”

Nakonec mě vysvobodila zase mamka. Sice na cestu k přebalováku skoro neviděla (a připomínala mi zombie-jen neříkala: Mozkyyy, mozkyy.”), ale dokázala mi hned pak nachystat super snídani (o kterou jsem se jako vždy podělila pade na pade s Boženkou). Pak jsme si hrály a z ničeho nic mě namatlala (opět!!!!) tím bílým hnusem s faktorem padesát, abych s ní mohla na nákup. Fakt nechápu! To by mě tam bez toho nepustili? Opravdu se natírají všichni, co chtějí nakupovat potraviny? Nemluvě o tom, že mě to samozřejmě zase utahalo. Jako každej den! Fakt to nechápu. Po desáté hodině vždycky vytuhnu jako kotě! Takže nevím, co během toho, co jsem spala, dělala. Asi nakládala to maso, kvůli kterému jsem musela v pátek s tátou čekat sto let v autě! (asi mají na Vinohradech hezký řezníky nebo co já vím)

Když jsem se probudila, najedou tady byli babi a děda z Moravy a dovezli obrovskej balík! Fakt nechápu, jak to táhli. Staří lidé by prý neměli tahat těžké věci a jim už je 55 a 56 let!!! Asi si nakonec z toho potřebovali odfouknout (i máma vypadala hladově, ale ta se cpe pořád něčím) a tak jsme zajeli na oběd. A pak jsem to konečně rozbalila! Teda – máma mi zase stála za zadkem, protože měla pocit, že za tu mašli neumím zatáhnout. To fakt nepochopili, že si potřebuju doházet ty kostičky do krabice?! No ale zpátky k dárku! Byl tam obří, heboučkej lev! A ke všemu houpací! Jako, co vám mám říkat! Houpání na něm je stokrát lepší než to nekonečný chození kolem ohrádky. To už je fakt nuda, když už umím machrovat, že se udržím jen jednou rukou.

A pak začala oslava. Dorazila totiž konečně babi a děda z Městce a teta Lenka s Martinem (s tím jsem měla ještě nedávno neshody, ale teď se mi faaaakt dost líbí) a byli jsme konečně všichni. Dostala jsem boží kočárek s opičkou, která se hýbe tak, jak jí naši poručí! (netuším, jak to dělají – zvlášť, když tu opici mají nasazenou na ruce!) A teta je teda taky pěkně mazaná. Nevím, jak se to stalo, ale asi měla pocit, že je mi líto, že si máma s tátou koupili pro sebe na zahradu bazén a tak mi s Martinem pořídili můj vlastní! A docela si s našima utřeli zadek, protože já tam mám navíc stříšku a oni ne!

Občerstvení ale pokulhávalo. Zvláštní je, že měli spoustu nealka. Máma ještě u jedné fotky na instagramu tvrdila, jak mají plnou bednu nealko Schweppsu právě kvůli tomu, že to je dětská oslava a ani mi nedali cucnout! No a fakt by mě zajímalo, co by řekli řezníci z Pražského řeznictví, že ta tuna masa, co máma přitáhla na grilovačku, šla kolem mě velkým obloukem! Napadlo snad někoho, dát mi ochutnat?! NE! Snědli to sami! A všechno! Ti měli fakt štígro, že přede mě postavili dort! Pořádně jsem se v tom pohrabala, aby viděli, že mám o to zájem, víc mi ale nakonec chutnalo stejně mlíko. Ještě teda k tomu dortu. Všichni fotili, jak šílení!!! Hrůza! To bylo samý: “Emilko sem, Emilko tam!” Víte ale, že na to pózování moc nejsem, takže na fotkách se, jak cvičení králíci smějou jen máma a táta.

Co teda ale nechápu vůbec, je to usínání?!? Jako, když máte narozky, tak se tak nějak očekává, že nepůjdete spát jako vždycky, ale hádejte co! Šla jsem se ve stejnou dobu koupat, ve stejnou dobu jsem dostala večeři a pak mě šel táta uspat. Jenže to se přepočítali. Já byla v “party režimu”, takže se mi spát vůbec nechtělo. Po 45 minutách to táta zabalil a myslel si, že usnu sama. Sorry jako, ale já byla fakt plná dojmů a strašně mě štvalo, že jsem za ten den nestihla ani prubnout to pískoviště, co mi dali naši! Přitom se s ním táta natíral jak šílenej a máma nadávala, jak to smrdí a ať u toho nestojí ten kočárek, ve kterým spím! (jo, mami, slyšela jsem to. Příště víc potichu! Co by řekli asi sousedi)

No, ale zpátky k tomu spaní! Šila jsem s sebou tak dlouho než přišla mamka. Všimla jsem si, že už vypadá fakt jetě (jako ne opile, ale unaveně) Tak jsem chvilku dělala Zagorku a nakonec jí dovolila mě uspat. Byl to hezkej den! Snad příště přijede i strejda Jirka. Tomu jsem už ale odpustila, protože mi před čtrnácti dny popřál jako první a dal mi suprovou včelku Máju!