Velikonoce jsou za námi. Vajíčka rozdány, mazance, beránky, perníčky snědeny. Takže žaludky dostaly opět zabrat. A to jsem si říkala, že se budu krotit. No jo no. Bohužel, moje vůle zase povolila. :wacko: A jediné, co u nás doma ještě pokouší moje chuťové buňky, jsou čokoládové figurky ve tvaru zajíců, kuřátek a pidivajíček. Ne, nechodím už koledovat a nerecituju říkanku o králíčkovi. Na to je u nás už Oliverek, kterému všechny ty sladkosti patří. Protože je ale ještě nesmí, budu se muset toho „těžkého“ úkolu – sníst je – zhostit sama. :scratch:
Svátky jsme strávili po rodinných návštěvách a setkáním s přáteli. Takže za těch pár dní celkem slušný zápřah. Olí měl tak hned několik koled a hrozně si je užíval. Nejvíc ho ale zajímala pomlázka, kterou jsme mu s mužem pořídili v kratším, dětském, provedení. Šlehal s ní sem a tam a chechtal se barevným mašlím z krepu, které se mu míhaly před očima. :heart:
Při jedné návštěvě /mám zakázáno napsat u kterých ;-) / jsme ale s mužem málem padli smíchy. Ne, že bychom byli tak škodolibí. To samozřejmě ne. Ale nemohli jsme se udržet. Seděli jsme a kecali. Najednou přišla hostitelka s beránkem a říká: „Nedáte si beránka?“ Na stůl položila podnos s podivnou housenkou, která beránka nepřipomínala ani zdánlivě. Celé to vypadalo jako hlavní postava nepovedeného hororu, jež vás chce ještě v poslední vteřině svého mizerného života zakousnout. Neštěstí se stalo potom, co těsto, které mělo být tělem beránka, vyteklo z formy a zbytek se upekl v tohle „roztomilé“ zvířátko. Bohužel nikdo nebyl tak odvážný, aby „beránka“ ochutnal, a tak asi děsí doteď. :rose:
Máte nějakou vtipnou příhodu nebo fotku z vašich Velikonoc? Sem s ní! ;-)
