Když jsem dávala včera na Facebook a Instagram fotku z plavání, psala jsem, že Oliverek usnul hned potom, co jsme vylezli z bazénu a já že jsem ke spánku neměla daleko. Po plavání jsem totiž vždycky totálně k.o. Ne, že by mě ten malý bazének a houpání syna ve vodě tak fyzicky vyčerpalo, ale i tak mám pokaždé pocit, že jsem ze sebe vydala úplně všechno. A hned vám povím proč.
Přijít na kurz, zaparkovat kočár, vyndat syna na ruku, popadnout tašku s župánkem pro Olího, ručníkem pro mě, plínou, plavkami, dětskou mastičkou, sprchovým gelem, hřebenem, přebalovacími potřebami, svačinou, náhradním oblečením /zatím jsme ho pokaždé využili 
/žabkami, peněženkou, kapesníčky a já nevím, čím vším ještě. Dále zout se, v náručí přitom pevně držet Oliverka, najít si volnou kabinku s přebalovacím pultem, svléknout syna, dát mu jednorázovou plínku do vody, jednou rukou ho stále přidržovat, svléknout sebe, obléknout si pokud možno plavky tak, aniž by vám vylezlo ven něco, co by nemělo spatřit světlo světa, urovnat se do plavek tak, abych vypadala nejlépe jako Claudia Schiffer /i když ve skutečnosti můžu konkurovat tak akorát špekovému knedlíku 
/, blbnout s Oliverkem, aby se zabavil, podávat mu hračky, připravit župánek, ručník, sprcháč a pantofle. Popadnout syna, tašku, najít volnou skříňku, jít do sprchy, v náručí osprchovat sebe i malého, zabalit syna do župánku a vydat se k bazénku.
Pozor, to ještě nekončíme. Po lekci rychle dát Oliverkovi župan, aby nevystydl, vrátit všechny hračky, které si půjčil, do bedny, sundat mu župan, vysprchovat sebe i jeho v náručí, osušit malého, pak sebe, ze skříňky vzít tašku s věcmi, znovu do kabinky, položit malého na přebalovák, dát mu plínku, namazat ho mastičkou, obléknout ho do suchého, dosušit sebe, rychle na sebe hodit věci, které jak jste mokrá a spěcháte, moc rychle obléknout nejdou, rukou si prohrábnout vlasy, udělat culík, sebrat zbytek věcí, najít boty na dně tašky, obout se, dát malému svačinu a už spícího ho položit do kočárku. Já si dopnout všechny cvoky, knoflíky a zipy na oblečení, vzít bundu a vyrazit domů. Řeknu vám, taková normální oddychovka. 
Když jsem proto na kurzu potkala tatínka, který přišel se synem, kdybych měla klobouk, tak před ním smeknu. A vůbec nevadí, že za ním už od sprch běžela paní, která ho decentně upozornila, že mu tu jednu ponožtičku na noze děťátka raději podrží, že by byla škoda ji namočit. 
Tak a co?! Já bych mu dala metál, protože tohle je fakt fičák a on to zvládl skvěle.
Všem tatínkům fandím a dávám jim palec nahoru! 
A pokud snad s plaváním ještě váháte, určitě ho zkuste, stojí to za to. Jen je dobré miminko předtím otužit, aby si zvyklo na chladnější vodu, což jsem u syna taky dělala. Jak? Mrkněte sem: Otužování miminka: Jak na to!.
2 Komentáře
Miri já bych za sebe doporučila látkové plavkoplíny, podle mě jsou mnohem pohodlnější, ale i praktičtější, když se dítě pos. :)), prostě sundáš a přemáchneš
Měli jsme je i u moře a super. My jsme na dětském plavání ani mít ty jednoráz nesměly, prý se z nich vytahávají nitky a ucpává to odpad 
Jinak to s tou manipulací a mrakama krámů si dobře pamatuju, ale zas máš výhodu, že Oliver ještě nerozporuje to, kam se půjde a co se bude dělat 
Měj se fajn :)
Evi, děkuju za tip. Já mám ty látkové plavkoplíny i doma, taky jsme je měli na dovolené, akorát u nás na plavání si zase žádají ty jednorázové, jiné ne, no. A hele, Olí už začíná pěkně vnímat, a i když ještě nemluví, tak už si dokáže pěkně říct, kam ano, kam ne.
Ale děkuju! Měj se taky hezky! 