Oliverkovi bylo půl roku, tak bylo na čase vyměnit dudlíky. Předně musím ale říct, že první tři měsíce je syn vůbec nechtěl. Měla jsem je sice nakoupené, ale dlouho jsem je nepoužívala. Nijak po nich netoužil a já jsem mu je zbytečně nenutila. Zhruba ve čtvrtém měsíci se to ale zlomilo a Olí začal dudat. Ne často. Vlastně jen sem tam přes den, spíš na zklidnění pláče anebo večer před spaním. To hrajeme hru na ,Podávanou´. Olí si vezme dudlík (má svítící, tak ho najde hned) do ruky a podá mi ho. Já v domnění, že mu ho mám tedy dát, se mu ho snažím do pusinky nasunout. Na to se začne řehtat a po vteřině ho vyplivne a znovu ho chytá a podává mi ho. Takhle se to celé opakuje tak dlouho, dokud to jeden z nás nevzdá. Většinou jsem to já. Vlastně vždycky. :rose:
Ale zpátky k výměně. Doteď měl syn dudlíky pro 0-6 měsíců. Jeden měl na den a jeden na noc. Svítící, jak už jsem zmínila. Ten je hrozně fajn. V noci, když se vzbudil, jsem nemusela rychle shánět baterku a hledat ho někde zapadlý v koši. Vzhledem k tomu, že fosforuje, měla jsem tak přehled, kde se v danou chvíli nachází. Jestli v puse Olího nebo vyplivnutý kdesi mimo. Jelikož ale syn dosáhl už půl roku, koupila jsem mu nové od 6 měsíců +. Přítel internet mi poradil, že by bylo dobré, je vyměnit, neboť dudlíky pro starší děti mají jiné zakřivení a to je důležité pro správný růst zubů (aby se nekřivily) i správný vývin čelisti. Oliverek ještě žádné zoubky nemá, ale protože mu můžou vylézt každým dnem, nechtěla jsem nic zanedbat a pořídila je nové. Opět jsem vzala jeden na den a jeden svítící na noc. ;-)
Přiznávám ale, že jsem trochu váhala, jestli je vůbec měnit. Znám spoustu holek z mého okolí, které mi říkaly, že si jejich děti nemohly na nové dudlíky zvyknout. I Terka mi sama říkala, že její Emilka je od narození zvyklá na ,avenťácký´, a i když dostala spoustu dalších dudlíků, jiný, než od AVENTu nechtěla. Byla zkrátka zvyklá na ten tvar a děti to moc dobře poznají. Nenechají se jen tak ošálit. :rose: Olí měl nejdřív od NUKu a teď frčí na dudlících MAM. Byla jsem zvědavá, jak je přijme, ale zvládl to skvěle. Není sice závislý na usínání s dudlíkem, ale i tak se z nich stali kamarádi. :heart: A je mi jasné, že jedno z budoucích témat bude odnaučování dudlíku, pokud to u nás bude aktuální. Takhle se například na dudlík odnaučila kamarádčina dcerka: Sbohem, můj věrný dudlíku! ;-)
Dudlíky nejsou téma, na které by existoval jednotný názor a sama jsem se setkala i s těmi, co je z principu nedávají, ale já se k nim stavím tak, že je Olímu nenutím, ale když chce dudat, tak mu v tom nebráním. Mám zato, že si dítě samo řekne, co mu dělá dobře a co ne. A každá máma ví nejlépe, co je pro její děťátko nejlepší. :heart: A protože s dudlíky hodně souvisí i savičky na kojeneckých lahvích, mohl by vám pomoci Terky článek: Na vaše přání: Tato kojenecká lahev jen nej!. Přece jen není nad vlastní zkušenost. :rose:
Mimochodem, měnily jste dudlíky a pokud ano, tak kdy? ;-)
