Už nějakou dobu jsem zjišťovala informace o tom, kdy z Emilky udělat parádnici a koupit jí náušnice. Už má naočkovanou Hexu a dvě kola Prevenaru, tak jsem si říkala, že možná přišel ten správný čas.
“Necháš jí to píchnout nebo nastřelit?” ptaly se mě kamarádky. Moc dlouho jsme se s manželem nerozmýšleli. Když jsem to rozebírala s holkama, které mají o pár měsíců starší dcerky, jejich volba byla jasná: NASTŘELIT! A dokonce mi doporučily i místo, kam jít. A tak jsem zvedla telefon a Emi objednala. Volno měli 21. prosince. “Bezva! Takže na Štědrý den už bude za holčičku!” těšila jsem se.
Objednala jsem jí na 8 hodin ráno. To je prý nejideálnější doba. Když tam totiž dcerku vezmete dopoledne, bude ještě rozespalá a nebude se tolik nehýbat. Protože jsem očekávala velké drama, vzala jsem s sebou i manžela. To hlavně z důvodů, kdyby se malá nechtěla uklidnit a já bych ji musela s těžkým srdcem nakládat do auta plačící! (a taky proto, protože vyžírám veškerá očkování a on nikdy nemusí být u toho, když naše dcera pláče!!)
Drámo se ale, k mému úžasu, nekonalo! Paní, která tam měla malé slečny naobjednávané po půlhodinách, asi není totiž žádná začátečnice! Poté, co jsme vybrali náušničky, jsme Emilku položili na pult. Nechala si úplně v pohodě změřit uši. Paní Lenka jí na místech, kam měly přijít náušnice, udělala malé tečky, dokonce zkontrolovala ušní body a pak už si vzal Emilku na klín manžel. Měl jí držet hlavičku, ale ani to nebylo moc potřeba. Vzhledem k tomu, že je naše dcerka docela spáč, osmá hodina na ní byla fakt brzo a tak byla lehce ospalá a spolupracovala krásně. Když zmáčkla paní nastřelovací pistoli, spíš to dcerku překvapilo, pak se rozplakala a druhého nastřelení si v tom šoku skoro nevšimla. Pak jsem ji pochovala a za pár minut bylo po pláči.
Co se náušnic týče, vybrali jsme plastové. Za 12 týdnů je můžete vyměnit. My to ale v plánu zatím nemáme, protože jsou to fakt roztomilé malé kytičky. Ouška měla červená jen chvíli a odpoledne už ani nebylo poznat, že jí s ušima ráno někdo něco dělal. Nastřelování bych doporučila opravdu každému. Proč?
Nastřelování VS píchnutí uší
1.) Nastřelovací pistole ucho rychle a takřka bezbolestně propíchne, zároveň nasadí náušnici a uzavře ji. To vše v jednom okamžiku. Narozdíl od propíchnutí uší jehlou neřešíte provlékání náušnice dírkou nebo nepříjemné zavírání zámečku.
2.) Dírka pro náušnici je oproti píchání kanylou nebo jehlou dokonale rovná, nekrvácí a k jejímu hnisání dochází velmi zřídka.
3.) Po nastřelení se doporučuje na uši vůbec nesahat, nemazat, vše se krásně zahojí samo. Při propíchnutí jehlou, máte náušnicí otáčet, mazat a tak se může stát, že do ouška zavlečete infekci.
4.) Po nastřelování jsem nezaznamenala žádné stroupky v okolí rány. Náušnice vypadají, že jsou v uchu snad víc než rok. Po propíchnutí naušnic jehlou, se stroupky často tvoří a protáčením naušnice je holčičce strhnete, což může být nepříjemné až bolestivé.
5.) K nastřelování se používají náušničky, které jsou vyrobené z chirurgické oceli nebo plastu. Splňují všechny hygienické požadavky. Balení náušnic je sterilní. Žádné z náušnic neobsahují nikl ani jiné škodlivé látky. Jsou testovány státní zkušebnou.
Pokud jste z Prahy a zvažujete, kam jít, byla jsem na Smíchově. Odkaz na stránky najdete tady. Byly tam moje kamarádky i já a všechny (včetně našich holčiček) jsme spokojené.
Mimochodem, víte, že u nás právė probíhá soutěž o hubnoucí procedury v hodnotě 25 tisíc korun? 😉 Soutěžit můžete ZDE
2 Komentáře
Terezko,moc to Emilce sluší a náušničky jsou moc hezké.
Děkuju :)) Nám se s Vášou taky moc líbily!