Co se týče pih nebo znamének na obličeji, nejsem takový ten zbytečně hysterický typ. Prostě to tam je a hotovo. Posledních pár let jsem měla takovou malou, malilinkatou tečičku u pravého obočí. Na tuhle pihu jsem si zvykla, nijak mi nepřekážela. Vždyť Cindy Crawford má obr znaménko přímo u rtů a nikdy to nikomu nevadilo! (a vzhledem k tomu, že naše dvě kariéry jsou si dost podobné – ona je slavná top modelka a já čtu o top modelkách v časopisech, říkala jsem si, že si ji nechám. Když mohla ona, tak já přece taky!)
Ovšem v těhotenství si moje piha začala připadat oproti té Cindyné asi méněcená a rozhodla se, že poroste! A po porodu manžel začal: “Měla by sis s tím dojít. Strašně se ti to zvětšilo. Nechej si to pro jistotu odstranit.” A já: “Vždyť to je moje piha! Zvykla jsem si na ní!” A manžel začal vtipkovat: “Zlato, jako promiň, ale nemůžeš si tu bradavici nechat!” “Jakou bradavici???!! To je moje piha!” oponovala jsem! Jenže pak jsem si všimla, že ta MOJE PIHA se opravdu zvětšila asi tak třikrát, ztmavla a vystoupla! Začalo se mi stávat, že jsem o ni často zavadila nebo se do ní škrábla a tak mě manžel prostě objednal ke své lékařce, ke které chodí.
Přišla jsem tam, moc sympatická doktorka mi podala ruku, zeptala se, s čím mám problém, já ukázala na onu “věc” a ona povídá: “To je maličkost, je to tukové, to vám během chvilky odstraníme. Tedy počkejte….” Zadívala se znovu na mé obočí……….a pak zazněla ta ona věta: “TO JE BRADAVICE!”
“COŽE?!?!?” 
Tak ten škodolibec měl pravdu! A pak jsem měla čekat než se uvolní laser. V ordinaci jsem osiřela a tak píšu manželovi: “Je to bradavice! Jako fakt bradavice!!!” Muž ale umí vždy spolehlivě uklidnit a chlácholit. Takže mi odpověděl okamžitě a velmi empaticky: “Fuuuuj!”
Já: “Jakože se mi udělala bradavice jako nějaký ježibabě??!”
Muž: “Jako nechutný. Už ti nikdy nedám pusu!”
Já: “Mám to snad na puse jako Cindy Crawford?!? Hlavně bacha mladej na pusu! Jestli umím i čarovat, mohl bys to šeredně odskákat!”
Muž: “Hele nechtěl jsem to moc doma rozmazávat, aby tě to nemrzelo nebo ses neurazila, ale teď když je to venku. Hele Terez: “MÁŠ NA ČELE BRADAVICI!!”
A pak už jsem ho nestihla ničím setřít, protože přišel můj čas se té ohavnosti zbavit! Trvalo to asi tak 4 minuty a ke konci to pálilo jako čert, ale je pryč! Dostala jsem na to Framykoin a odevzdala litr ze svého prasátka! Litr za 4 minuty.. 
Ovšem debata s mužem o mé “pize” ani z daleka nekončila. Manžel na mě čekal s dcerou venku v autě. Na cestě k domovu to začalo a neskutečně se bavil na můj účet: “Ježiši a jak jsi se nechtěla jí zbavit. To bylo pořád: To je moje piha, já jí mám ráda a přitom?? Přitom to byla bradavice! Prý: Jsem na ni zvyklá, bude mi chybět! …no tak tys měla bradavici!!! Neskutečný! Tvoje oblíbená piha byla bradavice. Oblíbená bradavice!”
Už jsem nedokázala zadržovat smích, protože to by jeden padnul z toho jeho slovního průjmu, ale začala jsem ho brzdit, že už by stačilo a manžel opět: “Volalas to rodičům? Vědí, že jejich dcera měla bradavici? Na obličeji! Jo a lásko prosím tě, proč sis nenechala odstranit i to co máš nad rtem?”
“Myslíš tu mini pihu?? Tu tam mám snad od dětství!!! Tu si chci nechat!”
Manžel: “A jsi si jistá, že to je opravdu piha?”
No nezabili byste ho? 
Jinak mimochodem – za čarodějnici jsem ještě převlečená nebyla. Pokud jste ale ještě nečetli moji historku z Halloweenu Jak jsem strašila ve vlaku, mrkněte na ni 
A tady moje “piha” před a po…
