Myslím, že s Terkou se shodneme, že stejně jako Vánoce, máme obě rády, ten předvánoční čas. Taky proto, že se koná spousta akcí a příjemných setkání, kde, mimo jiné, může člověk ochutnávat i úžasné dobroty.
Na jednu takovou ranní party pro blogerky a spřátelené maminky pozvalo Feedo i nás dvě s našimi dětmi. „Vánoční snídaně! Tak to jdem!,“ neváhaly jsme s Terkou ani vteřinu. Kvůli jídlu jsme tam ale samozřejmě nešly. 
Dress code byl jasný. Téma bylo vánoční. Takže jakékoliv sobí motivy, ,cinkrlátka´, třpytivé řetězy, apod.
Nadešel ,Den D´. Prohrabala jsem všechny skříně, abych Oliverka mohla obléknout do něčeho vánočního, ale vzhledem k tomu, že má jen overálek se zimním vzorem, tak jsem neměla moc na výběr. Ani v mém šatníku jsem soby nenašla. Sobí svetr má jen můj muž a nabídl mi, že mi ho půjčí, ale to jsem s díky odmítla (přece nebudu přiznávat, že mi jde ještě pět měsíců po porodu svetr mého muže! Takhle můžu předstírat, že by mi byl přece velký 
).
Dokonale vyladěné byly ale Terka s její Emilkou. Malá princezna měla kamašky s úžasnými sobíky a k tomu válenky z Drážďan. Její maminka oblékla modro-červený kostkový svetr (tím mě trochu naštvala, protože tenhle svetr nosila ještě před těhotenstvím, takže jsem jako vůbec neměla depku 
). Já se sladila do zimní tématiky jen tím, že jsem si vzala chlupatý svetr, čímž jsem ale udělala radost malé Emi, která ho ručičkou pořád hladila. 
No, a pak. Pak to přišlo! Zasedly jsme ke společnému stolu a začaly ,debužírovat´. Vaječné omelety se šunkou i bez, lívance s čokoládou a banány nebo malinami, slaný dort se špenátem a kozím sýrem nebo čokoládové ,kapkejky´. Padalo to do nás jako do popelnic, ale když ono to bylo tááák dobré. 
Ale co vám budu povídat. Můžete se rovnou podívat, jak jsem se na té ,hodovačce´měly:
Vyzkoušela jsem si, že dvě děti zvládnu opravdu jen na chvilku.
A Emilka se svými sobíky na kalhotkách a válenkami vyhrála U MĚ pomyslnou cenu za skvěle dodržený ,dress code´.
