Tak jo. Dospěla jsem do fáze, kdy jsem si řekla, že by už byl možná čas na nějaké říkanky a krátké pohádky.
Ne, že bych si myslela, že je bude dítě, kterému jsou jen necelé čtyři měsíce, nějak obsahově vnímat, ale poslouchat určitě ano. A protože Maxík hodně rád poslouchá, usoudila jsem, že pořídit mu nějaká ta říkadla, by nemusel být špatný nápad.
Naběhla jsem do knihkupectví. Oddělení knižních novinek, kde jsem si obvykle vybírala nějaké dobré čtení pro sebe, jsem poprvé minula a zamířila rovnou k nápisu ,Pro nejmenší´.
Zalovila jsem v regále a vytáhla jsem ,Říkadla pro nejmenší´. Líbilo se mi, jak jsou krásně ilustrovaná. A pak už to jelo. Klasiku ,Polámal se mraveneček´ sem tam nemohla nechat. Mému oku ale neunikly ani další pohádky, které jsem si pamatovala z dětství. 
No, a když už jsem byla v tom nakupování, vzala jsem rovnou i ,Ferdu Mravence.´ Toho si ale schovávám na pozdější dobu. Zbylé knížky Maxíkovi už předčítám a mile mě překvapilo, jak u nich vydrží. 
Trochu jsem zapátrala, proč jsou říkadla pro děti vhodná a tohle jsem zjistila:
- miminka se na nich dobře učí rytmice
- pomáhají dětem rozvíjet řečové schopnosti a komunikaci
- učí je vnímání
- rozvíjí jejich osobnost
- s knížkami pro malé děti se doporučuje začít co možná nejdříve
1 komentář