Stalo se vám někdy, že vám někdo doporučoval něco a vy jste se tomu pořád a pořád bránili a byli strašně skeptičtí? Přesně takhle jsem odolávala, když se mi ozvala majitelka firmy, která chtěla, abychom s Miri otestovaly „uklidňovač dětí“ Baby Shusher.
Na první dobrou jsem jí napsala, že my děti uklidňovat nepotřebujeme, protože naše děti moc nebrečí, takže nevíme, o čem by ten článek byl. No a taky se úplně upřímně přiznám, že jsem si tak trochu říkala, co to je za kravinu (za tohle si dám asi tak tisíckrát otčenáše). Tak počkat.. Nejsem vlastně věřící. No dobře – tak kdybych byla, tak bych si toho otčenáše dala. Takhle si dám akorát pár facek. Zpátky ale k „Šušru“.
Nakonec nás s Miri napadlo, že by se vlastně všechno na blogu nemělo točit jen kolem našich dvou dětí, že to vlastně píšeme pro vás a někomu z vás miminko třeba pláče mnohem častěji. Došlo mi to, když mi psala kamarádka: „Dala bych cokoliv za to, kdybych našla něco, co ho uklidní!!!“ napadlo mne, že možná není na místě odsuzovat něco, co jsem nevyzkoušela. Co když to opravdu funguje a mohlo by to některé z vás pomoct? Některé mé kamarádky jsou totiž opravdu rády, když jejich dítě konečně po usedavém pláči usne, spokojeně spinká a ony mají klid.
No tak jsem nakonec Anet, která mne kontaktovala, napsala, že by nám mohla Shusher k otestování poslat a když zafunguje, dáme ho pak do soutěže pro některou z vás. Přístroj ve tvaru mini raketky přišel včera. Moc jsem neměla čas ani napsat, že dorazil v pořádku. Říkala jsem si, že jí napíšu večer až malá usne. Pak přijela ještě na pokec kámoška Bára, uvařila jsem nám večeři a když jsem dojídala a chtěla dcerku svléknout a koupat, začala strašně brečet. Ale tak, že tohle jsem s ní ještě nezažila. :-(
Chování nepomáhalo a tak jsem si říkala, že se možná zklidní ve vaně, protože koupání miluje. Ne. Řvala dál a dokonce tolik, že se celá třásla. Takže koupání trvalo snad minutu, pak jsem ji za stálého pláče natírala, oblékala a samu sebe uklidňovala tím, že jakmile Emilka dostane lahev s mlékem, bude klid! Jenže ani pak ten klid nebyl! Párkrát si mezi vzlyky cucla, ale řev pokračoval. Asi jí začínají růst zoubky. Jinak si to nedokážu vysvětlit. A pak se Bára zeptala: „Hele, co to tady máš na tom stole?“ „Ježiši jo vlastně!! Dej to sem! Prý to má uspat a nebo uklidňovat děti!!!“ vyštěkla jsem.
Přinesla mi TO, pustila jsem TO a přísahám bohu, že mi spadla čelist, protože asi po třiceti vteřinách byl klid a Emilka se dokonce začala usmívat!! Chuť na mléko jí to sice nepodpořilo (to už by byl opravdu dar z nebes) a vypila jen polovinu lahve, asi jí opravdu rostou ty zuby, ale bylo po pláči!!! „Tak to je hustý,“ konstatovala bezdětná kamarádka, se kterou jsme na sebe doslova čuměly s otevřenou pusou. Pak mi ještě Emi začala trochu natahovat při usínání, tak jsem ho zase zkusila pustit a musím říct, že ji „Šušr“ zklidnil a pak během několika minut usnula!
Nadechla jsem se a šla napsat té bohyni, co mi přístroj poslala – tedy vlastně, co přístroj poslala některé z vás. :scratch: „Anet, Shusher dnes dorazil. Mám s ním ale tak trochu problém. Odmítám ho dát do soutěže!!! Nikomu ho nedám!!!“ No, holky, tak sorry! :unsure: Já vám ho fakt nemůžu nechat!
Podrobnosti o tom, jak to funguje a proč se miminko uklidní, najdete tady ;-) A když budete hodné, možná nám pošlou do soutěže ještě druhý kousek. Modlete se ale, aby vám ho nezabavila Miri!
12 Komentářů