Tak se to stalo! Asi po půl roce jsem byla v kině! A měla jsem z toho druhé Vánoce! Asi měsíc jsme s kamarádkami matkami řešily, že děti přenecháme našim mužům a musíme jít na film Matky na tahu (v originále Bad moms).
Vyladit termín bylo ovšem vražedné. Buď nemohly matky nebo otcové, nebo se naše rodiny různě prostřídaly na dovolených. Dokonce se mi zdálo, jako by se vystřídalo čtvero ročních období než jsme se s holkama domluvily. Naštěstí v kině tak dlouho filmy nehrají, aby stihnul uplynout rok a pravděpodobně bych na tak dlouhé domlouvání ani neměla trpělivost. Jak mi ale manžel připomněl: “Pane bože vždyť se domlouváte snad dva měsíce!” A měl i pravdu. Dlouhá doba. Nebyl to sice rok, ale musely jsme jednat! Nakonec to klaplo jen s jednou matkou a to jen proto, že šlo o hurá akci! V neděli jsem jen napsala: “Zítra a nebo v úterý kino. Podle toho, jak bude mít manžel službu. Napíšem si.” A světe div se, ono to vyšlo. Naši skvělí muži se opět obrnili, dali nám pusu, svěřili nám klíče od automobilů (teda kamarádka myslím jela svým) a jali se dozorování nad naší divou zvěří.
Když jsem vypadla z domu, pustila jsem v autě nový playlist, co muž nahrál na flashku.. Bylo tam toho mraky a …. opravdu stárnu, protože jsem pustila Karla Gotta a Bushida Für immer jung!!! Takže jsem necestovala sama, ale s Němcem a bohem! Škoda, že neumím německy. Možná bych si s nimi nezpívala totální nesmysly, které kdyby nějaký Němec slyšel, asi by mi dobrovolně skočil pod kola auta a doufal, že na něj pak ještě zacouvám 
A pak došlo na setkání s Luckou. Taky se vám stává, maminky, že vždycky, když se s někým potkáte po delší době, nedokážete zavřít pusu? Tedy, nemyslím to tak, že koukáte udiveně s otevřenou hubou, protože jste po dlouhé době v civilizaci mezi lidmi, ale že pořád mluvíte, mluvíte a nemůžete přestat! My se sešly hodinu před začátkem kina, abychom stihly sklenku vína (které samozřejmě vyprchá než pojedeme zpátky domů), abychom rozebraly diety, chuť zhubnout, ale nechuť pro to cokoliv udělat. A abychom potvrdily, že to s tím hubnutím myslíme opravdu, ale opravdu vážně, řekly jsme si o střední popcorn (ve dvoulitrovém kornoutu). Jenže pak jsme se chytily do klasické pasti, které na vás u “popcornového centra” v kinech čekají!
Popcornová královna, slečna brigádnice, která šéfuje celé té průhledé věci, co vyprodukuje tuny té extrémně slané kalorické pochoutky, se nás zeptala, proč si nedáme velký popcorn, který je jen o deset korun dražší než ten střední a přitom je ho dvakrát tolik!!! (tedy čtyři litry) Kdybych tam byla s manželem, udržel by mě při zemi! Řekl by za mě jasné a všeříkající NE! Ale já tam nebyla s mužem. Vedle mě stála Lucka, která má pochopitelně v plánu zhubnout (a já věřím, že když ji někdo zavře někam do cely bez přístupu k jídlu a bude jí podávat jen vodu, tak se jí to stopro podaří). Rozhodly jsme se, že nebudeme dělat Zagorku, protože jde vlastně o dietní záležitost. Když jsme na ten popcorn dvě, tím pádem se dvojnásobná porce maže a tak jsme kývly na ten čtyřlitrovej popcorn! 
Víte, jaká výhoda je, když jdete na film na poslední chvíli, když už je možné, že ho další týden nebudou dávat? Že je sál poloprázdný! Byly jsme tam tři páry! Dvě holky, jeden pár a my dvě. A představte si, že umíral smíchy i ten muž – a pravděpodobně to nebyl gay!
A teď obráceně – víte jaká je nevýhoda toho, že jdete na takový film jako je Matky na tahu? Že se navnadíte a hned po kině se domluvíte, že prostě musíte jít někdy zase do baru jako tomu bývalo za starých časů! Což je ta lepší varianta, když si vzpomenu, jak se matky ve filmu ztřískaly a šly to roztočit do supermarketu 
Doufám jen, že nám tentokrát to domlouvání bude trvat míň než dva měsíce a že naši muži budou stále tak skvělí, aby znovu pohlídali naše děti. 
