Žili spolu jedenáct let, než si princ z pohádky Tři oříšky pro Popelku, Pavel Trávníček a jeho přítelkyně Monika Fialková, řekli ,Ano´. Svatba se konala loni v létě a nyní, rok poté, čekají svého vytouženého potomka. Cesta k němu byla trnitá a bolavá, ale manželé se nevzdali a na miminko se už moc těší. Pohlaví děťátka si nejdřív chtěli nechat jako překvapení, později ale nastávající maminka, která je nyní v šestém měsíci, na Facebooku prozradila, že čekají chlapečka. :heart: Matkám v nesnázích se, mimo jiné, svěřila, jak to bylo s jejím těhotenstvím i to, jak očekávání momentálně prožívá…
. Moniko, dvakrát jsi přišla o miminko, co se stalo?
„Ano, pro každou ženu je to velká tragédie. Při běžné kontrole miminku přestalo tlouct srdíčko. Nemohla jsem tomu uvěřit a manžel mě stále utěšoval, že to bude v pořádku a tak jsme jeli na další vyšetření na kliniku do Prahy, kde se skutečnost potvrdila.“
. Muselo to být hodně těžké období. Pomáhali ti zvládat situaci i psychologové?
„Bylo to pro nás samozřejmě složité období. Hodně mě podporoval manžel a rodina, bez nich bych to nezvládla. Byli mi velkou oporou. Jsem ráda, že mám vedle sebe milujícího manžela, o kterého se můžu opřít. Člověk se s tím musí nějak vyrovnat po svém, myslet na to pozitivní a doufat, že se vše jednou podaří.“
. Po jaké době se ti podařilo znovu otěhotnět?
„Znovu otěhotnět se mi podařilo po necelých dvou měsících. Když člověk hodně chce, tak to zrovna nejde. A byl to opravdu zázrak a pocit velkého štěstí.“
. K otěhotnění ti pomáhala čínská medicína. Co všechno obnáší?
„Ano, to je pravda. Navštívila jsem známou léčitelku Alenu Knappovou, která již pomohla několika ženám, které měly problémy s otěhotněním. Já ale problém neměla. Chtělo to čas, klid, žádný stres a ono to přišlo. Obnáší to cvičení, užívání různých bylinek, prohřívání organismu, terapie atd….“
. Věříš, že právě ta přinesla úspěch?
„Věřím na vše, co má v životě smysl. Důležité je, nevzdávat se.“
. Musíš být teď víc pod dohledem lékařů?
„To zase ne, jen jsem na sebe víc opatrná. Nedělám žádné těžké fyzické práce a během dne si občas odpočinu.“
. Jak jsi Pavlovi oznámila, že jsi těhotná? ;-)
„Celá šťastná jsem to běžela povědět svému muži z koupelny, že bude miminko. Ukázala jsem mu těhotenský testík a byla to velká radost. Společně jsme to oslavili. Věřím na zázrak.“
. A jak jsi prožívala první trimestr, měla jsi nevolnosti?
„Ano, nevolnosti se dostavily koncem druhého měsíce a trvaly do třetího měsíce. Bylo mi hodně zle, hlavně přes den. Hrála jsem v té době představení, ale vždy jsem to vydržela a pak to přišlo vždy v noci, po návratu z představení.“
. Co chutě? Je něco, co bys teď v těhotenství mohla jíst pořád a naopak něco, co nesnášíš?
„Na začátku těhotenství jsem se mohla utlouct po ovoci jako melouny, hroznové víno, jahody, ale poté se vše obrátilo. Viděla jsem meloun a už jsem běžela. Cítila jsem mléko, smetanu a už jsem běžela. Jsem hodně na sladké a čokoládu a to jsem také nemohla. Jedla jsem velké množství zeleniny, těstoviny, ryby. Maso jsem také hodně omezila. Ale teď už si vše opět užívám.“
. Pohlaví děťátka už znáte?
„Ano, pohlaví miminka jsme si s manželem nechali říct. Byla jsem netrpělivá a nedočkavá. Hned, jak jsme se to dozvěděli, začala jsem pomalu nakupovat a koukala jsem, co je na miminka překrásných věcí. Samozřejmě jako prvorodička chci mít co nejvíce věcí dopředu nakoupených.“
. Jaká máte vybraná jména?
„Jména zatím vybraná nemáme. Jen žertujeme a vymýšlíme…“
. Kde budeš rodit?
„Rodit budu v Podolí. Volba byla jasná.“
. Půjde tvůj muž k porodu?
„Určitě! Ráda bych svého muže u porodu měla. Už jsme se o tom i bavili. Tak doufám, že zrovna nebude hrát divadlo a vše stihne. Je to dobrá psychická podpora.“
. Chtěla bys, aby šel váš syn v otcových šlépějích a byl po tatínkovi také herec nebo byste ho od ,showbyznisu´ zrazovali?
„Pokud zdědí dítě vlohy, určitě mu nebudeme bránit. Pavel je z hudební rodiny a já také, takže se necháme překvapit.“
. O prázdninách jsi hodně cestovala. Neměla jsi strach z dalekých cest?
„Já cestovala hodně už odmala a ráda, takže mně to nevadí. S mužem jsme absolvovali poslední cestu ve dvou do Chorvatska a vše proběhlo v pořádku. Manžel se divil, jak jsem vše zvládla. Samozřejmě v řízení jsme se střídali, to bych nedala….“
. Věříš na osud? Nebo čím se v životě řídíš?
„Řídím se heslem, co se má stát, se stane. Každý máme svůj osud, který neovlivníme. Tak je dobré, si užívat opravdu každý den a netrápit se zbytečnými hloupostmi.“
Děkujeme za rozhovor a miminku i mamince přejeme hodně zdraví! :bye:
Zdroj foto: osobní archiv Moniky a Pavla Trávníčkových
