Přemýšlím o tom od té doby, co jsem porodila a co jsem se začala 24 hodin starat o našeho chlapečka. V porodnici vám ještě trochu uleví, když vám sestřičky ukážou, co a jak a občas miminko na noc pohlídají, když maminka padá na pusu. Teda maximálně na jednu noc, tu hned po porodu. :wacko: ;-) , ale i tak nemusíte prát, žehlit, vařit, uklízet…
No a najednou jste doma a rozjede se vám kolotoč mateřských povinností. Přebalit dítě, změřit teplotu, namazat olejíčkem, nakojit, nechat odříhnout, zvážit, odsát mlíko, nakrmit, připravit příkrm, opět nakrmit, nechat odříhnout, znovu zvážit, uložit do postýlky a vysterilizovat všechny věci. Popřípadě znovu přebalit.
Tenhle proces trvá hodinu a to fakt nelžu. Pak rychle hodit do pračky pokecané dupačky, suché vyžehlit, procházka s malým venku a všechno znovu nanovo. Takhle se režim opakuje po třech hodinách čtyřiadvacet hodin denně. Že spím tak čtyři maximálně pět hodin denně, na to jsem si, i jako velký spáč, zvykla docela rychle. A je nad slunce jasné, že to všechno dělám s láskou a neměnila bych už nikdy ani za nic! :heart:
Přesto ale, teď mi někdo ukažte toho ,dotyčného´ (napadá mě spousta slov, ale nebudu specifikovat ;-) ), který vymyslel pojem mateřská dovolená, s tím bych si fakt ráda popovídala!!!
Jak to cítíte vy, přijde vám slovo dovolená, to správné? :unsure: ;-)
