Je mi jasné, že myslet skoro pár hodin před porodem na to, jak vypadají vaše vlasy a jestli nepotřebují ještě rychle nějakou úpravu, by možná někomu mohlo připadat hodně ujeté. Asi by si i ťukal na čelo, na co v tu chvíli nastávající matka nemyslí. Já ale dobrovolně přiznávám, že jsem vlasy řešila. 
Kdykoliv jsem totiž šla v posledních dnech kolem zrcadla, pokaždé na mě vybafla osoba, která neviděla kadeřníka minimálně několik měsíců, a která jako by říkala: „Kdy už konečně uděláš něco s tou svojí hlavou?!“
Takže jsem se objednala k mojí úžasné kadeřnici Kačce, ke které chodím už léta, a které už vlastně ani nemusím říkat, co bych ráda, protože to sama pozná. Česala mě snad na všechny důležité události mého života, svatbu nevyjímaje, takže proč ne, když mě čeká porod toho malého zázraku, kterého nosím už devět měsíců v bříšku. Má sice pořád plno, ale i tentokrát mě vtěsnala, těsně před narozením děťátka, do svého už tak nabytého diáře. Jsem ráda, protože kdo ví, kdy na nějaké zkrášlování budu mít pak čas, že jo? 
A i když si spousta holek před porodem nechává razantně zkrátit vlasy a hodně jich na poslední chvíli mění i z nějakého, mě neznámého důvodu, barvu, u mě se nic takového nedělo. Zůstala jsem u standardní ,blondýny´ a vlasy jsem si nechala jen decentně zastřihnout, aby se ozdravily. Určitě mi totiž mnohé z vás dají za pravdu, že delší vlasy se můžou po porodu hodit, protože na kreativnější účes prostě nebude při péči o miminko čas. 
Každopádně, konečně si připadám zase jako člověk. 
A jak moc jste vlasy řešily před porodem vy, holky?
