Když Lucka, tehdy ještě jako Váchová, vyhrála v roce 2003 korunku Miss České republiky, stala se okamžitě jednou z nejsympatičtějších královen krásy. Kromě milované gymnastiky se později věnovala modelingu, dnes ji ale naplňuje role moderátorky pořadu Sama doma. Především je ale šťastnou maminkou čtyřletého syna Davídka. :heart: Toho má s manželem jachtařem Davidem Křížkem.
Luci, ty jsi měla hned po vítězství v Miss slušně rozjetou kariéru, přesto si dala přednost rodině. Bylo to u tebe silnější?
„Nejsem kariéristka. ,Sláva´ je pomíjivá, úspěchu v mé branži mohu dosáhnout i ve vyšším věku a rodina je pro mě smyslem bytí. Jsem ten typ člověka, který se v mateřství doslova našel. Nesmírně mě baví sledovat, jak díky mně a manželovi vyrůstá na světě další život, jak se formuje, učí, jak učí nás. Z ničeho jsem nikdy neměla větší radost, než ze svého dítěte.“
Vzpomeneš si, jestli si byla v těhotenství někdy v nesnázích?
„Několikrát… Hlavně v prvních měsících. Bylo mi zle, do jídla jsem se musela nutit, bylo mi stále na omdlení.. A často mě píchalo v podbřišku. Vždy jsem netrpělivě čekala na další návštěvu u gynekologa, abych slyšela, že je s miminkem vše v pořádku. Od čtvrtého měsíce mi navíc začalo několikrát denně tvrdnout břicho. To mě hodně vyděsilo. Bála jsem se, abych předčasně neporodila, ale nakonec vše dobře dopadlo a rodila jsem bez jednoho dne v termínu.“
Působily na tebe těhotenské hormony? Např. ve změně nálad. ;-)
„Hormony šíleně ovlivnily kvalitu mé pleti a pokožky vůbec. Nikdy jsem neměla bezproblémovou pleť, v těhotenství to ale bylo ještě mnohem horší. Měla jsem pupínky i na zádech, v dekoltu, na pažích. Vůbec to nepřidalo mému sebevědomí a všichni svorně tvrdili, že určitě čekám holčičku (říká se přeci, že holčičky ubírají na kráse). To mi dvakrát nepřidalo :). Srovnalo se to až po porodu.“
Chtěla jsem se zeptat, jak si se dostávala po porodu zpátky do formy, ale ty jsi asi s váhou problém nikdy neměla, viď? ;-)
„V těhotenství jsem přibrala 7,5kg a z porodnice jsem domů donesla už jen kilo navrch. S váhou jsem naopak bojovala v opačném směru – kojení mi ubralo hodně sil a další váhu a mně se nedařilo přibrat. To vlastně řeším dodnes. Můj metabolický věk vychází na 16let. Mám skvělé spalování a potřebuji vysoký příjem kJ, abych nějaké to deko přibrala…“
Jaké období během mateřství považuješ za nejtěžší?
„Nejtěžší byly asi první tři měsíce těhotenství. Pak už mi nic extra náročné nepřišlo. Na porod vzpomínám jen v dobrém, šestinedělí bylo klidné, pak bylo sice pár těžších večerů s ,prdíkama´, ale to netrvalo nijak dlouho. Mateřství si v 99,9% užívám. To 0,01% je méně spánku než kolik jsem v prvním roce života svého syna potřebovala :).“
Davídek se narodil s vadou ledviny a močovodu, o jaké onemocnění šlo?
„Už v těhotenství pan gynekolog objevil vývojovou vadu močovodu a zúžené ledvinové pánvičky. U chlapečků se nejedná o nic ojedinělého. Po porodu musel Davídek na mikci a s každou zvýšenou teplotou jsme museli odebírat sterilní moč. To byla někdy hodinová muka. Naštěstí se v synově případě nejedná o závažný problém. S věkem se rozdíly od normálu stírají a jedinou naší starostí je teď pravidelná návštěva nefrologie a urologie. Je pravda, že v těhotenství mě diagnóza celkem vyděsila, ale bylo zbytečné se tím stresovat. Ve většině případů se problémy časem srovnají.“
Momentálně jsou synovi čtyři, jak je na tom teď?
„Žádné větší problémy nemá. Častěji sice prochladne a trápí ho pak časté močení, vždy ale nasadíme brusinky a za pár dní je vše v normálu.“
Chodí Davídek do školky?
„Ano, chodí. Ale zatím jen na tři dny v týdnu. Když to jde, nechávám si ho doma a podnikáme výlety, nebo prostě jen trávíme více času spolu. Strašně to utíká a nechci se o to roztomilé dětské období ošidit.“
Jakou výchovu u syna upřednostňuješ?
„Načetla jsem si několik knížek, inspirovala se různými články zkušených maminek a ze všeho si vzala něco. Ale také poslouchám svou intuici. Snažím se být hlavně sama dobrým příkladem a častokrát počítám potichu do desíti, než na vypjatou situaci zareaguji. Zbytečně nekřičím, nevyčítám, hodně si o všem se synkem povídáme. Davídek už ví, že každý děláme chyby, ale že je důležité se ponaučit a stejné chyby neopakovat.“
Kdo je u vás důslednější – ty nebo manžel?
„Manžel má časově náročné povolání a bohužel s námi netráví tolik času, kolik bychom s Davídkem chtěli. Hranice jsem doma nastavila já a manžel je respektuje a snaží se ve výchově kopírovat modely, které v přístupu k synovi fungují. Kluci jsou ale velcí parťáci, málokdy mívají mezi sebou rozpory. Když nejsem doma, skvěle si to spolu užívají.“
Modeling tě ještě láká? Nebo co tě teď po té pracovní stránce naplňuje nejvíc?
„Modelingu se už téměř nevěnuji. 90% mé práce tvoří moderování. Už tři roky provázím po boku Stáni Lekešové pořadem Sama doma v České televizi. To mě neskutečně baví.“
Sourozence synovi plánuješ a jak se daří? ;-)
„Život nám v tomto ohledu připomněl, že nic není samozřejmé… Další miminko se nám povedlo počít hned, ve třetím měsíci ale plod bohužel odumřel. Na běžné kontrole v 10tt doktor zjistil, že miminku nebije srdíčko a musela jsem podstoupit revizi dělohy. Byla to nečekaná rána. Těhotenství jsem snášela špatně, bylo mi strašně zle, jestě víc než během předchozího těhotenství. Rušila jsem práci, jen doma polehávala a doufala, že je to známka toho, že těhotenství prosperuje. Hormony ale dělají divy. I den po revizi mě bolela nalitá prsa a trápily nevolnosti. Pár týdnů trvalo, než jsem se s nemilou skutečností srovnala, ale v dnešní době to není nic výjimečného a bolest ze ztráty zná spousta žen, které nyní čtou tyto řádky. Už je to několik měsíců a moc si s manželem přejeme, aby další těhotenství dopadlo dobře.“
Lucii děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí! :bye:
Zdroj foto: Osobní archiv Lucie Křížkové
