DSC_6122

Jak jsem v noci tajně stříhala…

Naše dcerka se narodila s krásnými nehtovými lůžky zakončenými dlouhými pěstěnými nehty, za které by se nemusela stydět leckterá dospělá žena! V porodnici mi řekli, že nehty miminka by se měly stříhat až po šestinedělí. K nehtu prý může být často ještě přirostlá kůžička a při stříhání pak může téct krev.

A já krev opradu nerada! Stačí, že omdlévám, když se říznu. Takže při té představě, s totálním respektem jsem si říkala, že radši opravdu počkám. Manžel hned do porodnice přinesl rukavičky, aby se naše holčička neškrábala v obličeji a dávali jsme jí je i po příjezdu domů. Nehty byly totiž opravdu ostré a během chvíle si ta naše holka šikovná dokázala na tvářích vytvořit super škrábance.

Poslední týden už jsem ale přemýšlela nad tím, že nehty opravdu ostříhám. Rukavičky pořád padaly, nebavilo mě jí je pořád, chudince, nasazovat. Ze stříhání jsem měla ale fakt nahnáno! Když si vzpomenu, jak jsem jednou špatně zastřihla drápek našemu buldočkovi a pak hysterická lítala pobaráku s tím, že náš pes určitě vykrvácí, vůbec se mi do toho nechtělo!!

Jenže včera začala vedra a říkala jsem si:„Chtěla bych snad já nosit rukavice??“ „Ne!“ Takže jak to udělat? Vždyť s těma ručičkama pořád něco dělá!! A co když ji píchnu nebo střihnu víc? A tak jsem tedy počkala až usne! A panečku, to se to stříhalo!!  ;-) Rukavičkám jsme daly s Emilkou sbohem ! Pokud ještě váháte vy, nadechněte se, vydechněte a než na to vlítnete, nezapomeňte před stříháním dezinfikovat nůžky. Třeba lihem  ;-)

Foto: Radka Pipotová https://www.facebook.com/radkapipotovafotografie/?fref=ts

Informace o autorovi

Janatová
Autor s 633 příspěvky

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Další příspěvky

2 Komentáře