Často pěju ve svých příspěvcích ódy na maminku a skoro to vypadá, jako by mě snad počala sama :) I úplnej blbec ale ví, že to by možné nebylo. Takže tadááá – ano, je to neuvěřitelné, ale i já mám tátu. A bezva tátu. Vlastně ani nevím, kde bych začala.
Když jsem byla malá, strašně mi vadil tlak jaký na mě vyvíjel ohledně učení, školy a tak. Nešla mi matematika, často jsem u úkolů pod tátovým velením brečela. No jo, když máte za rodiče někoho, kdo měl od první třídy až na vejšku samé jedničky, to pak nevyhnutelně musíte vypadat jako totální blbec. Táta si na mě ale vždycky našel čas, aby se mé nedostatky stávaly menšími a měl svatou trpělivost, když mi musel něco vysvětlovat. Já jsem tomu totiž kolikrát ani po stopadesáté nerozuměla. :)
Zatím co teď si říkám, jak to ta moje mamka mohla s námi zvládat, tehdy jsem vzhlížela především k němu a moc jsem si přála mít popsaný životopis na 6 listů tak jako on pracovními pozicemi, za které bych se nemusela stydět. Díky tomu, že pracoval dlouho pro Amíky, jsem slýchala doma pravidelně angličtinu, když jeho šéfové přijeli. Do teď mě díky tomu strašně baví, když můžu mluvit anglicky. Otevřelo mi to dveře k rozhovorům třeba se zahraničními celebritami. Jak jinak bych se mohla setkat například s Robertem Downeym Jr., Johnem Travoltou a dalšími? Nebo třeba jet natáčet do New Yorku týden módy, nebo do Londýna na premiéru Avengers se všemi těmi hvězdami.. Troufám si říct, že tohle jsem zažila jen díky tátovi.
To je ale jen zlomek toho všeho. Díky němu jsem mohla chodit na soukromou střední školu, protože ji prostě mohl zaplatit. Ale když pominu peníze, v prvé řadě mě společně s mamkou vždy podporoval v mých snech. Sice si někdy nebyl jistý, jestli mířím tím správným směrem a když se to nepovedlo, vždycky pro mě měl ta správná slova útěchy. Často jsem si ho také pletla s taxikářem. Byl ochotný pro mě přijet do místa vzdáleného 2 kilometry, ale i 300 km. A co víc – nikdy jsem se o to nemusela prosit. Vždycky se nabídl.
Jsem strašně ráda, že ho mám (stejně jako mamku) a že stejně jako svátek matek tak i den otců existuje. Myslím, že na tatínky se často zapomíná. Nedávno se navíc stal dědečkem, tak věřím, že tahle role mu půjde stejně dobře jako “tátování” 
Tak všechno nejlepší, tati!
