Hodně lidí mě strašilo, že pár týdnů před porodem budu na pokraji zoufalství, nevyjdu schody, budu dýchat jak rozjetá lokomotiva a moje tělo bude mít míry, které by nepobral ani krejčovský metr. Říkali mi, připrav se na to, ať nejsi zaskočená.
Ano, do narození našeho miminka mi chybí čtyři neděle, takže to všechno může ještě přijít a já si tím opravdu projdu. Nejsem dokonalá. 
Nevyhýbají se mi všechny potíže spojené s očekáváním. I když, přes složitý začátek, prožívám těhotenství nadmíru dobře (pro jistotu to tady zaťukávám), často mě bolí záda a už několik dní mi natékají nohy tak, že když se podívám dolů, mám pocit, že mám k tělu nasazené nohy úplně cizího člověka. Není to příjemné ani lichotivé, studená voda ani nohy položené ve výšce nepomáhají. Když jdeme s mým mužem na procházku, přizpůsobuje svůj jindy rychlý krok mému táhlému a plouživému. Někdy mi to připadá, jako když za sebou táhne dítě, které už nemůže dál. 
Vždycky mě ale podpoří a v cestování mi ulevuje, jak to jen jde. A já jsem za to moc ráda. 
Jedno si ale ke konci těhotenství opravdu užívám. A to je sledování mého bříška. Momentálně je mým nejzábavnějším seriálem, takže nepotřebuju žádnou televizi. 
Pohyby jsou tak viditelné, že tomu prostě musíte věnovat pozornost. Většina z vás to má asi už za sebou (dokonce možná i několikrát 
), tak ví, co mám na mysli a pochopí. Některé nastávající maminky na tyto nezapomenutelné momenty ještě čekají. Já je prožívám také poprvé, takže si to užívám hodně. Dlouho jsem přemýšlela, k čemu pohyby přirovnat a nakonec jsou asi nejvýstižnější bublinky, které se převalují v břiše sem a tam.
Třeba na dnešek jsem se probudila na pravé straně, kam bylo miminko pravděpodobně stočené. Když jsem se vymotala z postele (už neskáču jak rybička :scratch:), moje břicho nemělo tvar břicha, ale jakéhosi hranolu. Vypadalo to dost komicky. Často ale vidím a cítím, jak v břiše přejíždí ručičkou nebo nožickou a hodně sebou mrská potom, co se najím. Když je to nějaká dobrota, o to víc. 
Manžel jako milovník masa teda tvrdí, že je tomu malému nejlíp po mase. 
Já říkám, že to se teprve uvidí…
