To si tak jdete nic netušíc na jednu z pravidelných prohlídek k lékaři a co nezjistíte! Že máte v sobě takový větší rybník! A co se stane až se sám od sebe vypustí? Věřte mi, že si to představuji ve velmi pestrých barvách! 
V pátek jsem byla na jedné z mých těhotenských prohlídek. Nejprve jsem musela na ultrazvuk, pak až k porodníkovi. Ve chvíli, kdy mne sestřička pouštěla dovnitř, paní doktorka, která mi měla ultrazvuk provést, někam právě vybíhala. S vyšetřením tak začala stážistka – alespoň to tak tipuju. Byla velmi opatrná a extrémně pečlivá. Tedy ne, že by paní doktorka nebývala, ale když začínáte pracovat třeba jako svářeč (nevím, proč mě napadla právě tato profese:)), taky bych tipovala, že začínáte nejprve s jednoduššími věcmi a s větší opatrností než získáte ten správný grif. :)
Zpátky ale od svářečů k lékařům! Paní doktorka přišla ve vteřině zpátky a zřejmě, jak se snažila o to, abych nemusela čekat, zatím nekontrolovala moji kartu. Hned se začala rozplývat nad naší holčičkou na ultrazvuku, že vše je tak, jak má být, že už má skoro 2900 gramů a pak z čista jasna pronesla: “To se vám bude rodit jedna báseň! Obvod hlavičky není velký a holčička celkově nebude velká. Koukám ale, že až vám praskne voda, tak to bude druhý rybník Rožmberk!”
No – bylo sice hezké to slyšet, jak by byl můj porod báječný a dokonalý, vzhledem ale ke zlobivé placentě, která si postavila svoji placentí hlavu, rozhodla neopustit porodní cesty a řekla NE, JÁ TADY ZŮSTANU, už minule mi bylo řečeno, že bude nutný císařský řez, abych neohrozila jak svůj život, tak život naší maličké. Takže jsem lékařce odpověděla: “No, to mě moc těší, že bych měla v pohodě porod, ale já bych měla podstoupit císařský řez kvůli placentě zasahující do porodních cest.” V tu chvíli paní doktorka už ale držela moji kartu a po dalším vyšetření, jež následovalo, mi jen diagnozu z mých minulých návštěv s lítostí v hlase pravdu potvrdila.
Já jsem s tím pochopitelně smířená, ale mnohem zábavnější část této historky je, že teď samozřejmě nemůžu vypustit (jak příhodné slovo) z hlavy myšlenku o Rožmberku! Kdyby se jeho stavidla náááhodou zvedla dřív, jak by to asi vypadalo, kdybych v tu chvíli byla třeba v metru, obchodním centru nebo třeba platila v Lidlu! A nebo třeba během rozhovoru s někým, koho jsem potkala po letech! 
Vybavila jsem si ale i takové ty bláznivé komedie, kde když ženám praská voda, smete s sebou vše, co jí stojí v cestě, lidé kolem panikaří a utíkají před vlnami, nasedají do kajaků a vytahují surfovací prkna.
Z mých myšlenek mě ale spolehlivě dokáže vytrhnout můj manžel, který si můj soukromý Rožmberk zřejmě také představuje po svém! Ve chvíli, kdy si onu vizi také sám promítl, neváhal se mi se svými pocity okamžitě svěřit a na toto téma si zavtipkovat: “Tak Rožmberk? Prosím tě, né, že mi ho vypustíš v autě!”
A když už jsme u toho vypouštění, tak já přeci jen pevně věřím a doufám, že vydržím pohromadě až do termínu! 
I s Rožmberkem!
