Přiznám se, že začínám mít stále větší a větší alergii na “matky strašilky”. Že nevíte, o jaké matky jde? Já si takhle pojmenovala skupinu žen, která nás těhotné straší samými negativními větami. Nikdy jsem se o tyto negativní rady a jejich zkušenosti neprosila a přesto, když vstoupím do místnosti, mám pocit, že jsem jimi doslova zasypaná. Slýchám je velmi často. Nejprve to začalo předpověďmi: “Však počkej. To žes moc nepřibrala, ještě neznamená, že ti nenaskáče na konci těhotenství +25 kilo” …a nenaskákalo..
A teď – pár týdnů před porodem, kamkoliv přijdu, slyším větu: “Vyspi se do zásoby” Prosím vás, co je tohle za radu? Já chápu, že je péče o miminko náročná, chápu, že si často maminky připadají, že v tom jsou úplně samy. Možná si tak budu taky připadat, možná budu totálně nevrlá a opakovat to, co všichni teď říkají mně – a to:“Vyspi se do zásoby” a nebo ještě hůře – další větu, co říkají strašilky často: “Nespala jsem rok, dva roky, x let, už nikdy nikdy nikdy se nevyspíš!!!”
Vím, že vše má své pro a proti… Já jsem ale dítě chtěla! Nebyl to omyl a nebylo to pobláznění mysli! Možná si teď některé unavené zasloužilé mámy říkají, že jsem strašně naivní a že uvidím, jaký je to masakr až se malá narodí… Vždyť já nepochybuju o tom, že to je náročné! Ale já jsem šťastná, že budu mít dítě a vím, že bude potřebovat přebalit milionkrát za noc… Co mi ale přijde smutné, je to, že matky strašilky většinou neřeknou nic pozitivního. Většinou to ještě doplňují hrůznými historkami z porodu. A já? Já ty historky nechci slyšet.. Za prvé se porodu bojím – a to přiznávám bez obalu a za druhé – kdo chce proboha slyšet historku o tom, že to jsou druhá jatka a jaké to je peklo? Nikdo! NIKDO!
Naštěstí existují i pozitivně naladěné maminky… a ty jsou mi mnohem bližší. Včera jsem se po dlouhé době s jednou takovou setkala. Kamarádka mne pozvala na představení nové kolekce kabelek. Kromě toho, že jsem si tam hnedka jednu tašku vybrala, jsem byla neskutečně mile překvapená.
Eva, která má dvacetiměsíční dcerku Ellu, sálala na metry rodinným štěstím. Skoro jako by kolem ní byl oblak spokojenosti, který musel nakazit každého, kdo se k ní jen přiblížil. Zcela se vymykala škatulce matek strašilek! Úplně rozzářená se ptala, jak to zvládám a žádné strašící věty ani šílené scénáře jsem od ní neslyšela. Jen samé pozitivno. Třeba to, že být maminkou je nejkrásnějším posláním v životě “…ale pochopíš to, až když už je venku. Dítě je láska,” usmívala se a pokračovala:“Láska, jakou do té doby neznáš a nic jiného na světě to nezmění do posledního dechu. To víš, že si někdy řekneš, že jsou děti nejkrásnější, když spí. Někdy je to hoňka a starost až do smrti, ale obohatí tě to a vše děláš s láskou.”
A tohle je ten rozdíl mezi ní a strašilkami. Přestože přiznala, že to není někdy jednoduché, pořád z ní sálalo štěstí, nepostěžovala si ani slůvkem. Musím říct, že málo kolem sebe slyším právě tohle.. Určitě nechci poučovat ty, které už mají děti, spaly na dnešek možná hodinu, dvě. Přeci jen tento stav stále neznám Myslím si ale, že bychom si měly pořád uvědomovat, že spousta párů mít děti nemůže nebo se jim to nedaří a možná, že kdyby právě ony nářky strašilek slyšely, možná by jim daly i facku. Myslím, že by klidně nespaly 24hodin, snesly by s chutí všechny ty děsivé porody a další strasti, o kterých matky strašilky tak rády mluví – jen aby měly to, o čem mluvila Eva. Dítě. Protože dítě je opravdu láska na celý život…
Tohle je Eva se svojí holčičkou
…a tohle jsem já se svým pupíkem a kabelkou :D
10 Komentářů
naprosto s tebou souhlasim a mam na to vsechno stejny nazor. Jeste nejhorsi vety jsou: “povíme si až se to narodí. “, “neboj, rekneme si v kvetnu.” “Zarid si to dokud mas cas., “taky to tak budes mit”. Je toho opravdu spoustu, co “strasilky” rikaji …
Díky bohu, že nejsem sama, kdo to tak cítí!!!
Dobrý den,náhodou jsem narazila na váš blog-musím říct,že mě bavíte:-). Jinak matky strašilky zásadně neposlouchat! :-)..Mám dvě dětičky a obě byly super…obě spaly celou noc od 3 měsíců a na mateřské jsem toho stihla víc než,když jsem chodila do práce -nevzala jsem se jediného koníčku či sportovní aktivity. KDyž se CHCE ,ta to JDE!!!:-) Přeji hodně štěstí a ať Vám to rychle uteče do porodu! Monika
Mončo, tak to mám radost! A jsem ráda, že slyším pozitivní ohlasy zrovna na tohle téma. Doufám, že nás budete teď číst častěji. Snažíme se, aby to naše čtenářky s námi bavilo!!
Ahoj, musim rict, ze ja se svym zpusobem na materske nudila, obe holky byli spaci miminka, takze jsem spise odpočívala, az kdyz se zacli vice hybat, lezt, mi zacal srumec. Jinak me tez spoustu lidi vsemozne strasilo, nekoho jsem poslala do haje, neco jsem jim vymluvila, pac nektere veci byli opravdu nesmyslne. Uzivejte si to holky, je to vzdy jen jednorazovka, u kazdeho ditete a tehotenstvi jina, a nenechte si do niceho kecat. Mimochodem ja ztloustla u prvni 24kg, tzv chodici kachna, z mych kdysi krasnych 50kg, stalych, mam nyni stalych 59kg, neni to tak hrozne, samo, ze bych chtela mene, ale jsem lina cvicit, rikam to na rovinu. Krasny vecer.
Zdravím Marti :) No tak to je ideální stav! To se pak stíhá myslet i na sebe a je asi i větší pohoda? My se rozhodně nenecháváme strašilkami rozhodit. Mě to spíš přijde trochu nepochopitelné. No tak, jestli máte 59 kilo, tak to je paráda a žádná katastrofa A co se týče cvičení – tak třeba vás to chytne s námi až se do toho po porodu pustíme
Ahoj Terez! Komentáře typu “vyspi se do zásoby” mě taky štvaly, jak kdyby to asi tak šlo. Že je porod druhá jatka, to slyším poprvé a je to šílené. Na porod jsem se připravovala hlavně psychicky, pořád jsem se snažila myslet pozitivně, že to bude dobré a občas jsem (když jsem byla sama a nikdo mě neslyšel) promluvila na bříško a snažila se domluvit, že to bude rychlé a hlavně dobré Víceméně se to splnilo (i když mi to teda ten den moc neutíkalo :-)) Každé miminko je vážně jiné. To naše bylo dost plačtivé kvůli kolikám, bylo to těžké období zejména pro mě, ale zvládli jsme to a teď si malou princeznu užíváme úplně nejvíc, protože už chodí a snaží se povídat. Vidíme, jak vnímá svět, jak si pamatuje, že tady bydlí babička, jak už umí vyjmenovat členy rodiny a rozumí, když po ní něco chceme. Je jí 20 měsíců a je to úžasnej parťák. Takže i když start nebyl jednoduchý, tak jsme za ni rádi a doufáme, že brzy přibude sourozenec PS: neboj, vyspíš se Když ne hned na začátku, tak pak určitě
já se toho nebojím. Těším se na všechny ty “starosti” Právě proto mi vadí všechno to stěžování strašilek!
Populární články
Not have popular posts !
Témata