Měsíce utíkají a já pomalu přemýšlím, v čem to naše miminko bude po narození spát. Vždycky se mi líbil proutěný košík, který používala už moje sestra pro své děti. Přijde mi to jemný a něžný. Teď se ale víc a víc setkávám s doporučením, že je lepší koupit rovnou postýlku, která dítěti vydrží mnohem dýl.
U košíku beru jako výhodu kolečka, která by mi s ním umožňovala volně popojíždět po bytě a děťátko tak rychleji i uspat. Dítě bych měla pořád na očích, což mi přijde fajn. Pravda ale je, že jak miminko rychle roste, asi v něm dlouho nevydrží a později už by to pro něj mohlo být nebezpečné. Přečetla jsem si, že když se začne přetáčet, hrozí, že by mohlo z koše vypadnout.
„Kup si postýlku, rozhodně je praktičtější,“ radila mi kamarádka a zkušená matka. Velkou roli prý hraje rošt, který se dá v postýlce nastavovat do požadované výšky. To, abychom se nemusely hluboko ohýbat. Čím je pak dítě starší a větší, rošt se snižuje a dítě tak nemůže vypadnout, když už se bude umět postavit na nohy.
„A nezapomeň si přikoupit k postýlce i límec,“ sype na mě jednu radu za druhou a já s otevřenou pusou zírám, co všechno je nutné. „A to je co?,“ ptala jsem se. „Ten chrání dítě před nárazy, a aby se mu nohy nedostaly mezi tyčky postýlky,“ řekla mi. Rovnala jsem si v hlavě všechny informace a snažila se všechno si zapamatovat. Teď už mi zbývá jediné, správně se rozhodnout.
Foto: Radka Pipotová, www.radkapipotova.carbonmade.com