To se picnu. Celou zimu se vyhýbám chřipkám, angínám a virózám, a když jsou nachlazení a nemoci konečně na ústupu, tak já lehnu. Bolí mě v krku, mám kašel a rýmu, kvůli které mi teče z nosu i očí. A huhňám. 
Už několik dní ležím v posteli přikrytá až po hlavu a kurýruju se. Na krku i hrudníku mám zábaly, aby se dutiny uvolnily a bacily moje tělo co možná nejdřív opustily.
„Jenže čím se vlastně můžu v těhotenství léčit?,“ ptala jsem se. Nejlíp asi ničím. Kamarádky mi doporučovaly homeopatika, která zabírají a čaj z čerstvého zázvoru s citrónem a medem. Zázvor je zázračný, to je fakt. A za normálních okolností bych ho pila litry denně. Jenže, teď když jsem těhotná, tak zjišťuju, že zázvor by se vlastně vůbec neměl. Důvod? Prý způsobuje prokrvování dělohy, což může být nebezpečné. Takže ho často nepokouším. I když v rozumné míře a jednou za čas snad neuškodí žádná bylinka.
Cítím horkost. Měřím se a mám zvýšenou teplotu. Ach jo. Paralen, který jediný těhotné můžou, zatím vynechávám, protože mi v lékárně doporučili zkusit nejdřív lipový čaj. Dva šálky za den. Prý snižuje horečku a při nachlazení hodně pomáhá. A v těhotenství by měl být neškodný. Hurá, těším se, jak se mi uleví.
Na noc si dělám čaj do toho největšího hrnku, který doma najdu. Pro lepší chuť přidávám med a citrón a potím se. Ráno se měřím a mám o něco nižší teplotu. Kašel se mi ale změnil v ,chrchlák´.
„Nedá se nic dělat, budu muset zkusit lektvar z cibule a medu,“ říkám mému muži a přitom se oklepu. Cibuli totiž bytostně nesnáším. „To bude velká oběť,“ utrousila jsem, zatímco on se mi směje. Recept proti kašli, který doufám bude mojí spásou, mi dala kamarádka Eva, kterou jí i její malou dcerku vyléčil. Snad mi po jednom hrnku taky pomůže, protože víc takových bych asi bez újmy nedala. 
Pro odvážnější zájemkyně, tady je recept:
Cibuli nakrájíte na čtverečky a zasypete cukrem nebo medem. Po několika hodinách pustí cibule šťávu a tu přes plátýnko přecedíte a pijete. Tak na zdraví! 
A pro ty, které momentálně taky ,trpí´, jsem vyštrachala pár vtipů z doktorského prostředí.
- Vyprávějí si dva doktoři o svých pacientech. „Teda, člověče, my tu teď máme jednoho, ten má snad všechny nakažlivý nemoci…Tak jsme ho dali na samotku a dostává palačinky, bramboráky a lívance.“ „Neblbni, to pomáhá?.“ „Nepomáhá, ale dá se to podstrčit pode dveřmi!“
- Přijde matka s dcerou k lékaři. Doktor praví k mladé dámě: „Tak se svlékněte, slečno.“ „Ale ne, pane doktore, na vyšetření jsem tu já!“, ozve se matka. „Aha. Takže vyplázněte jazyk.”
- Pane doktore, pomozte mi. Všichni mě pořád ignorují. „Další prosím.“
